Input:

§ 286 ZP Působnost odborové organizace

21.7.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

2.12.286
§ 286 ZP Působnost odborové organizace

Mgr. Pavel Knebl

Úplné znění

Ustanovení související

  • Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů

    • Čl. 27 – právo koaliční

  • Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat – č. 489/1990 Sb.

    • Čl. 5 a 6 – Evropské sociální charty – č. 14/2000 Sb.m.s.

    • Čl. 2 a 3 dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě č. 15/2000 Sb.m.s.

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

    • § 118–302 – právnické osoby včetně korporací a spolků

    • § 3025 – zvláštní ustanovení o odborových organizacích a organizacích zaměstnavatelů

    • § 3046 – přechodné ustanovení

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 1 písm. b) – právní vztahy kolektivní povahy

    • § 22–29 – kolektivní smlouvy

    • § 24 odst. 2 – uzavírání kolektivních smluv při působení více odborových organizací u zaměstnavatele

    • § 38 odst. 3 – zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech

    • § 39 odst. 4 – dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou z vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce

    • § 46 – převedení zaměstnance na jinou práci

    • § 61 – působnost odborů při skončení pracovního poměru

    • § 62 – hromadné propouštění

    • § 86 odst. 1, 3 a 4 – konto pracovní doby

    • § 99 – opatření týkající se úpravy pracovní doby

    • § 108 – účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

    • § 146 písm. c) – srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků odborů

    • § 199 odst. 2 – jiné důležité osobní překážky v práci

    • § 209 odst. 2 – částečná nezaměstnanost

    • § 217 odst. 1 – rozvrh čerpání dovolené

    • § 220 – hromadné čerpání dovolené

    • § 225 – fond kulturních a sociálních potřeb

    • § 263 odst. 1 – odpovědnost zaměstnance za škodu

    • § 269 – škoda nebo nemajetková újma vzniklá zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

    • § 276–280 – zástupci zaměstnanců, informování a projednávání

    • § 287 – informování a projednávání s odborovou organizací

    • § 288–299 – nadnárodní informace a projednání

    • § 300 odst. 3 – množství práce a pracovní tempo

    • § 316 odst. 4 – vyžadování údaje o členství v odborech

    • § 320–322 – další oprávnění odborových organizací v pracovněprávních vztazích a kontrola nad stavem BOZP

    • § 339 – přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

    • § 348 odst. 3 – neomluvené zameškání práce

    • § 392 odst. 1 – odpovědnost za škodu vzniklou funkcionáři odborové organizace

  • Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 4 písm. b) – citlivé údaje

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 10 a 23 – přestupky a správní delikty na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

Působnost odborové organizace

Z důvodu změny systematiky došlo k přesunu § 13 ZP do prvních dvou odstavců tohoto paragrafu. Odstavce 3 a 4 jsou reakcí na dlouhodobé požadavky uživatelské obce, především zaměstnavatelů. V předchozí úpravě nebylo výslovně upraveno, kdy u zaměstnavatele působí odborová organizace a kdy jí tudíž vznikají oprávnění vůči zaměstnavateli a naopak zaměstnavateli povinnosti vůči odborové organizaci. V mnoha případech se zaměstnavatel o existenci odborové organizace dozvěděl až při prvních sporech, proto došlo k transparentní úpravě podmínek pro působnost odborové organizace u zaměstnavatele. Ta nyní může u zaměstnavatele působit a legálně jednat, jestliže je k tomu oprávněna podle stanov, alespoň 3 její členové jsou zároveň zaměstnanci daného zaměstnavatele a především mu musí oznámit, že u něj začíná – a odkdy – působit.

Je důležité vnímat, že zákon výslovně stanoví, že se jedná o zaměstnance v pracovním poměru. Tedy nikoli o ty, kteří pracují u zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, na základě inominátní smlouvy či jedná-li se o sdružené bývalé zaměstnance – důchodce. Zaměstnavatel tedy bude od tohoto dne vědět, že jeho zaměstnanci, např. Dvořák, Novotný a Svobodová, jsou odboráři, s nimiž pravděpodobně bude přicházet nejvíce do styku. Absolutně to však platit nemusí. Dvořák, Novotný a Svobodová mohou být členové – funkcionáři výboru odborové organizace, která bude působit u zaměstnavatele "A", nebo tato trojice může být členem odborové organizace, která působí u zaměstnavatele "B", kde má sídlo, předsedu, celý výbor základní organizace atd. Pak musí jednat zaměstnavatel "A" s výborem základní odborové organizace "B". Jinými slovy, u zaměstnavatele "A" bude působit odborová organizace třeba z jiného města, okresu či kraje, protože její tři členové D+N+S jsou zaměstnaní u zaměstnavatele "A".

Pobočná organizace

S účinností od 1. ledna 2014 v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) došlo k úpravě zákoníku práce v § 286 odst. 3. Jedná se jen o formální úpravu, která reaguje na úpravu v NOZ. Pojem "organizační složka" byl nahrazen pojmem "pobočná organizace" (§ 219 a 228 a násl. NOZ).

Je nutno

Nahrávám...
Nahrávám...