Input:

Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob

7.11.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

3.1.1
Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob

RNDr. Ivan Brychta

Se závěrem roku pokročilo i schvalování konsolidačního balíčku. K aktuálním změnám v oblasti daně z příjmů fyzických osob pro rok 2023 tak můžeme přidat i odhad toho, co by mohlo platit pro rok 2024.

1. Průměrná a minimální mzda

Změny v důsledku zvýšení průměrné mzdy

Průměrná mzda neustále roste, a to jak v roce 2023, tak v roce 2024. To opět zvyšuje hranice pro aplikaci vyšší sazby daně pro fyzické osoby, a to takto:

Platí pro rok   Nařízení vlády č.   Průměrná mzda   Roční hranice   Měsíční hranice  
2023   290/2022 Sb.   40 324 Kč   1 935 552 Kč   161 296 Kč  
2024   286/2023 Sb.   43 967 Kč   2 110 416 Kč   175 868 Kč  

K údajům pro rok 2024 doplňme, že jsou počítány podle stávajícího algoritmu, tj. že roční hranice vychází ze 48násobku průměrné mzdy a měsíční ze 4násobku průměrné mzdy. Bude-li však přijat tzv. konsolidační balíček, bude se počítat jen 36násobek a 3násobek, a tudíž bude vyšší sazba daně aplikována u ročních příjmů nad 1 582 812 Kč, resp. u měsíčních příjmů nad 131 901 Kč. Znamenat to bude podstatné zvýšení daně pro fyzické osoby s vyššími příjmy.

Zvýšené hodnoty minimálních záloh i změněný algoritmus u sociálního pojištění se promítnou i do vyšších částek placených poplatníky v paušálním režimu v roce 2024.

Změny v důsledku zvýšení minimální mzdy

Nařízením vlády č. 465/2022 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2023 zvýšena minimální mzda z částky 16 200 Kč na 17 300 Kč za měsíc (vzrostly i hodinové sazby, to ale nemá na daň z příjmů vliv). Změna se od roku 2023 promítla do následujících ustanovení zákona o daních z příjmů:

  • zvýšil se strop pro slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení (§ 35bb ZDP) z 16 200 Kč na 17 300 Kč, protože oním stropem je právě minimální mzda,

  • limit pro osvobození příjmů z pravidelně vyplácených důchodů (podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP), který je stanoven podle 36násobku minimální mzdy, vzrostl z částky 583 200 Kč na 622 800 Kč,

  • vyplácení daňového zvýhodnění na děti poskytovaného formou daňového bonusu je podmíněno:

    • - obecnou podmínkou pro výplatu (dle § 35c odst. 4 ZDP), kdy výše příjmu (podle §§ 6 a 7 ZDP) je alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy k 1. 1., což znamená zvýšení hranice z 97 200 Kč na 103 800 Kč, a
    • - pro výplatu měsíčního bonusu příjmem zaměstnance alespoň ve výši poloviny minimální mzdy k 1. 1. (podle § 35d odst. 4 ZDP), což znamená zvýšení hranice z 8 100 Kč na 8 650 Kč.

Výše minimální mzdy pro rok 2024 v době zveřejnění tohoto textu není ještě známa.

2. Novely ZDP účinné po 1. 1. 2023

Zákon o preventivní restrukturalizaci

Dne 23. 9. 2023 nabyl účinnosti nový zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (na základě sněmovního tisku 371), který na základě předpisů EU zavádí do českého práva nový institut – preventivní restrukturalizaci, čili postup, který směřuje k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu (dále jen "závod") podnikatele.

V souvislosti s tímto novým zákonem byla přijata doprovodná novela – zákon č. 285/2023 Sb. (na základě sněmovního tisku 372) – která upravuje související předpisy jako insolvenční zákon, zákon o insolvenčních správcích a také zákon o daních z příjmů. Jedinou změnou v zákonu o daních z příjmů je doplnění bodu 7 do § 24 odst. 2 písm. y) ZDP, tedy do ustanovení, na jehož základě může poplatník vedoucí účetnictví provést daňově účinný odpis pohledávky. Podle nového ustanovení je důvodem k daňovému odpisu i fakt, že pohledávka bude za dlužníkem, který je v preventivní restrukturalizaci, přičemž bude pohledávka přímo dotčena restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím dluhu podle účinného restrukturalizačního plánu. Pokud namítnete, že se toto ustanovení zákona týká pouze osob vedoucích účetnictví, tak to je sice pravda, ale pokud by takovou pohledávku měla fyzická osoba, která vede účetnictví nebo která vykazuje výdaje procentem z příjmů, a tato osoba končila s podnikáním nebo přecházela na vedení účetnictví, tak o tuto pohledávku nebude zvyšovat svůj základ daně [viz ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) body 2 a 3 a příloha č. 3 ZDP].

Daňový režim plnění při práci z domova

Dne 1. 10. 2023 nabyla účinnosti novela zákoníku práce zákonem č. 281/2023 Sb. (na základě sněmovního tisku 423), která mj. řeší proplácení nákladů zaměstnancům při práci z domova (tj. při home-office). Tento způsob práce pro zaměstnavatele zákon označuje jako práci na dálku a rozumí tím výkon práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 ZP.

V novém § 190a ZP se pak mj. uvádí, že náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele (dále jen "práce na dálku"), tvoří:

  • náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo

  • paušální částka náhrady nákladů vymezených vyhláškou MPSV podle údajů ČSÚ (zákoník práce v tomto směru zavádí podobnou úpravu jako u cestovních náhrad, neboť i tato vyhláška se bude vydávat vždy k 1. dni každého roku a dále i při významnějších změnách ukazatelů v průběhu roku).

V návaznosti na to MPSV vydalo (s účinností od 1. 10. 2023) vyhlášku č. 299/2023 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2023, ve které stanoví částku náhrady ve výši 4,60 Kč za dospělou osobu a hodinu práce na dálku.

Zákoník práce v této souvislosti ještě nově uvádí, že vyhláškou určenou sazbu musejí povinně dodržet zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 ZP (tj. stát a jím řízené organizace), pro ostatní zaměstnavatele jde o částku minimální (lze poskytnout vyšší). Splatnost by měla být nejpozději v kalendářním měsíci následujícím poté, co na částky vznikl zaměstnanci nárok.

Ve vazbě na výše uvedené bylo doplněno také ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, které hovoří o tom, že předmětem daně nejsou povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem. Doplnění spočívá v tom, že je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně částka do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.

Příklad

Pokud je práce z domova konána v říjnu 2023 a zaměstnanci je za směnu v délce 8 hodin denně vyplácena paušální náhrada 100 Kč za den, pak podle novelizovaného ustanovení předmětem daně nebude částka 8 x 4,60 = 36,80 Kč; zbytek (63,20 Kč) bude dodaněn.

K novele doplňme, že při proplácení skutečně vynaložených výdajů zaměstnancem na práci z domova by žádný zdanitelný příjem zaměstnanci vzniknout neměl.

Nový stavební zákon

Od 1. 1. 2024 je účinný nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. Změny některých postupů a vydávaných dokumentů donutily zákonodárce k novele dalších zákonů, včetně daňových, a to i zákona o daních z příjmů. Novela, která toto provedla, má označení jako zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (podle sněmovního tisku 1009 z minulého volebního období), a nabývá účinnosti ke stejnému datu jako samotný stavební zákon.

Změna v ZDP v souvislosti s novým stavebním zákonem

Změny, které byly v souvislosti s novým stavebním zákonem promítnuty do ZDP, jsou spíše formálního charakteru. Týkají se způsobu prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně zaměstnancem svému zaměstnavateli, konkrétně ustanovení § 38l odst. 1 písm. c) a d) ZDP. V tomto ustanovení se uvádí, že prokázat nárok na odečet úroku z úvěru, který byl poskytnut na výstavbu bytové potřeby nebo na pozemek, na kterém bude zahájena výstavba bytové potřeby, je nutné nově povolením podle stavebního zákona (nový stavební zákon totiž již neobsahuje pojmy ohlášení nebo společné povolení, vyjma přechodných ustanovení, která řeší návaznost na dokumenty vydané předchozím stavebním zákonem č. 183/2006 Sb.).

Novela silničních předpisů

Druhou novelou ZDP, účinnou opět až od 1. 1. 2024, je zákon č. 432/2022 Sb., kterým se mění mj. zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Ten mimo jiné nahrazuje velký technický průkaz, který byl dosud jen v papírové podobě, elektronickou evidencí. Z tohoto důvodu došlo ke změně v § 24 odst. 2 písm. u) ZDP, který uvádí případy, kdy lze jako daňový výdaj uplatnit daň zaplacenou za jiného poplatníka. ZDP to připouští mj. u rodinného motorového vozidla, které je používáno k podnikání jiným z manželů, než který zaplatil coby poplatník silniční daň, a také při zaplacení daně veřejnou obchodní společností za společníka nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cestu používají vlastní vozidlo. Zmíněné ustanovení bude místo držitele motorového vozidla v technickém průkazu zmiňovat provozovatele v osvědčení o registraci vozidla.

3. Nové pokyny a výklady k ZDP

GFŘ zveřejnilo na sklonku roku 2022 a v prvním čtvrtletí 2023 několik nových pokynů a informací, z nichž k zákonu o daních z příjmů se vztahují především tyto:

  • - Pokyn GFŘ D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP (nahrazuje pokyn GFŘ D-22), který rozebíráme v samostatném textu (blíže viz článek Pokyn GFŘ D-59 k zákonu o daních z příjmů),
  • - Informace pro poplatníky k příspěvku pro solidární domácnost (publikovaná 16. 6. 2023), která upozorňuje, že od 1. 7. 2023 dochází zákonem č. 75/2023 Sb., ke změně zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a to mimo jiné také v souvislosti s poskytováním příspěvku pro solidární domácnost. O příspěvek může požádat
Nahrávám...
Nahrávám...