5.1.7.1 Příplatek za práci přesčas
Ing. Růžena Klímová, JUDr. Vladimír Treybal
Poskytování mzdy a příplatku za práci přesčas upravuje zákoník
práce v ustanovení § 114.
Podle něho přísluší zaměstnanci za práci přesčas:
-
dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % jeho
průměrného výdělku,
-
náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas namísto
příplatku v případě, že se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl.
Protože výši příplatku stanoví zákoník práce jako minimální, může
zaměstnavatel dohodnout (v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě) nebo
stanovit (vnitřním předpisem – § 305 ZP) výši příplatku za práci přesčas
(při zachování minimální výše jako základní) diferencovaně podle toho, zda je
tato práce konána ve všední den (např. základní 25 %), v noci nebo v den
pracovního klidu (pro tento případ např. stanoví 50 % průměrného výdělku), čímž
ocení nevýhodnost konání takové práce přesčas. Je-li dnem pracovního klidu
svátek a zaměstnanec neměl v tento den podle rozvrhu pracovních směn pracovat,
poskytuje se kromě příplatku za práci přesčas ještě příplatek za práci ve
svátek (viz Příplatek za práci ve svátek), pokud se zaměstnavatel se
zaměstnancem dohodl na tom, že namísto náhradního volna za práci ve svátek mu
poskytne příplatek za práci ve svátek.
Náhradní volno za práci přesčas (ale též i za práci ve
svátek) je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejpozději v době
tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, pokud se se zaměstnancem
nedohodl na jiné době – kratší nebo delší. Pokud ve stanovené nebo sjednané
době zaměstnavatel náhradní volno zaměstnanci neposkytne, přísluší zaměstnanci
příplatek za práci přesčas dodatečně. Doba, kdy zaměstnanec čerpá náhradní
volno za práci přesčas, se posuzuje jako doba odpracovaná a přísluší mu proto
za ni mzda. Neposkytnutí náhradního volna tedy znamená, že zaměstnavatel musí
zaměstnanci dodatečně zaplatit nejen příplatek, ale i mzdu za práci přesčas
(§ 114 odst. 2 ZP).
Nahoru Řadový zaměstnanec
Zákoník práce od 1. 1. 2012 umožňuje sjednat s řadovým
zaměstnancem mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas, nejvýše však v rozsahu 150 hodin ročně.
Nahoru Vedoucí zaměstnanec
U vedoucích zaměstnanců (§ 11
ZP) je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas v
mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93
odst. 4 ZP). V rámci tzv. vyrovnávacího období nesmí objem sjednané
práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto, činit více než 8 hodin v průměru
týdně. Je-li vyrovnávací období u zaměstnavatele stanoveno v rozsahu 26
týdnů, pak se může jednat až o 208 hodin práce přesčas, k nimž lze ve smluvní
mzdě vedoucího zaměstnance přihlédnout. Za vedoucího zaměstnance se považuje
zaměstnanec, který je dle rozhodnutí organizace oprávněn řídit, kontrolovat a
organizovat práci podřízených zaměstnanců.
Nahoru Příplatky a náhradní volno
Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat,
je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy
přihlédnuto. Je-li mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak
za práci přesčas nepřísluší mzda s příplatkem, ani náhradní volno.
Zaměstnavatel je však povinen práci přesčas evidovat i u těch
zaměstnanců, s nimiž bylo ve smluvní mzdě přihlédnuto k případné práci
přesčas.
U řadových zaměstnanců, s nimiž bylo ve smluvní mzdě přihlédnuto k
případné práci přesčas, však mohou nastat i situace, kdy za práci přesčas
obdrží mzdu s příplatkem, je-li s nimi dohodnut výkon práce přesčas nad 150
hodin ročně. Vykonají-li práci přesčas nad limit 150 hodin, obdrží za
každou hodinu práce přesčas mzdu s příplatkem nebo se mohou dohodnout se
zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna za práci přesčas.
Nahoru Paušalizace mzdy za práci přesčas
Zaměstnavatel může také se zaměstnanci dohodnout, že uplatní paušalizaci mzdy za práci přesčas. I při tomto způsobu však musí být
zaručeno, že zaměstnanec obdrží takovou mzdu (a příplatek), jaká odpovídá
rozsahu jím vykonávané práce přesčas, a na druhé straně nepřekročí limit v
průměru 8 hodin týdně v rámci vyrovnávacího období, resp. 150 hodin ročně.
Výpočet paušální částky mzdy za práci přesčas je proto třeba zdokumentovat tak,
aby z něho byly tyto skutečnosti zřejmé.
Nahoru Domáčtí zaměstnanci
Zaměstnancům, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele a podle
dohodnutých podmínek si sami rozvrhují pracovní dobu, mzda a příplatek za práci
přesčas ani náhradní volno za tuto práci nepřísluší (§ 317 ZP). Jedná se o tzv. domácké zaměstnance.
Příklad – pravidla pro poskytování příplatku za práci
přesčas: Zaměstnavatel může například stanovit následující pravidla
pro poskytování příplatku za práci přesčas:
-
Za práci přesčas přísluší zaměstnanci vedle dosažené mzdy
příplatek, a to
-
při práci přesčas konané v den, na který byla
zaměstnanci stanovena pravidelná pracovní směna, ve výši 25 % jeho
průměrného hodinového výdělku za práci, která nezasahuje do noční doby,
-
při práci přesčas konané v den pracovního
klidu zaměstnance, tj. v den jeho nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve
svátek, ve výši 50 % jeho průměrného hodinového výdělku,
-
při práci přesčas v noci, tj. v době od 22.
hodiny jednoho kalendářního dne do 6. hodiny ranní druhého kalendářního dne,
příplatek ve výši 75 % jeho průměrného hodinového výdělku.
-
Netrvá-li práce přesčas celou hodinu,
poskytuje se příplatek za každou započatou čtvrthodinu práce přesčas ve
výši odpovídající délce práce přesčas.
-
Při souběhu práce přesčas a práce ve svátek nebo v sobotu a v neděli přísluší příplatek za práci přesčas
vedle příplatku za práci ve svátek nebo vedle příplatku za práci v sobotu a v
neděli.
-
V případě, že se zaměstnanec dohodl se zaměstnavatelem na
poskytnutí náhradního volna za práci přesčas, příplatek mu nepřísluší.
Nebylo-li však zaměstnanci náhradní volno poskytnuto ani do konce třetího
kalendářního měsíce po vykonání práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době,
příplatek mu bude poskytnut dodatečně, a to včetně mzdy za práci
přesčas.
-
Zaměstnanci, se kterým bylo dohodnuto poskytování příplatku za práci přesčas v paušální výši, přísluší tato
paušální výše bez ohledu na rozsah skutečně vykonané práce přesčas.
Dojde-li však k trvalé změně podmínek nebo rozsahu přesčasové práce, za nichž
byla paušální výše vypočtena, paušální částka se po dohodě upraví nebo
zruší.
-
Zaměstnancům, jejichž mzda byla sjednána již s
přihlédnutím k případné práci přesčas, nepřísluší mzda za práci přesčas,
příplatek za práci…