2015.25.26.8
Přeplatky na pojistném a sociálním pojištění u zaměstnanců a měsíční vyměřovací základ
Ing. Marta Ženíšková
Zaměstnanec musí vrátit část náhrady mzdy za dovolenou, protože v průběhu roku skončil pracovní poměr a již vyčerpal dovolenou i za tu část roku, v níž zaměstnání nebude trvat. Zaměstnanec byl uznán práceneschopným od pondělí 29. ledna do konce února, ale za leden mu zaměstnavatel zúčtoval měsíční mzdu nezkrácenou o mzdu za tři pracovní dny, v nichž z důvodu pracovní neschopnosti nepracoval. Účetní omylem zúčtovala zaměstnanci odměnu, která mu nenáležela, zaměstnanec souhlasí, že odměnu vrátí. Toto jsou časté případy, kdy příjem zúčtovaný zaměstnavatelem zaměstnanci je přeplatkem.
Jaká je výše vyměřovacího základu v kalendářním měsíci, do něhož byl zúčtován zaměstnanci příjem, který mu nenáležel anebo který se dodatečně stal přeplatkem, například v případě přečerpané dovolené? Jaká je výše vyměřovacího základu v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vrací přeplatek na příjmu? Jsou v takových případech posuzovány přeplatky na příjmu stejně pro odvod pojistného a pro výpočet dávek nemocenského pojištění? Cílem tohoto článku jsou odpovědi na tyto otázky.
Přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné") vzniká u zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů, jestliže je pojistné odvedeno z vyššího vyměřovacího základu, než mělo být odvedeno. Přeplatek na pojistném vrací v tomto případě okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) zaměstnavateli. Zaměstnavatel je povinen z přeplatku na pojistném, který od OSSZ obdržel, uhradit přeplatek zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci. Přeplatek na pojistném pouze u zaměstnance vznikne, jestliže zaměstnanec pracoval u více zaměstnavatelů a úhrn jeho měsíčních vyměřovacích základů za kalendářní rok je vyšší, než činí maximální vyměřovací základ. Toto je jediný případ, kdy OSSZ vrací přeplatek na pojistném přímo zaměstnanci, a nikoliv prostřednictvím zaměstnavatele.
Zaměstnanci se vrací přeplatek na pojistném buď tak, že v některém z následujících měsíců sníží zaměstnavatel zaměstnanci o přeplatek na mzdě či jiném plnění úhrn započitatelných příjmů (příklad č. 1), anebo mu přeplatek na pojistném uhradí přímo (příklad č. 2).
Zaměstnanec byl uznán práceneschopným od pondělí 28. 9. 2015. Zaměstnavatel mu zúčtoval do měsíce září měsíční mzdu v plné výši, nezkrátil ji o mzdu za 3 pracovní dny (28. až 30. 9.), v nichž zaměstnanec nepracoval z důvodu trvání pracovní neschopnosti. Mzda 21 000 Kč měla být zkrácena o 3 000 Kč. Přeplatek na pojistném u zaměstnance činí 195 Kč (6,5 % z 3 000 Kč) a u zaměstnavatele 750 Kč (25 % z 3 000 Kč). Pracovní neschopnost zaměstnance trvala do 8. 10. V říjnu byla měsíční mzda 21 000 Kč snížena o 6 000 Kč za 6 pracovních dnů připadajících na období trvání pracovní neschopnosti od 1. do 8. 10. a dále o 3 000 Kč, tj. o částku, která byla v září zúčtována jako mzda za první 3 dny trvání pracovní neschopnosti. V říjnu byla zaměstnanci zúčtována mzda 12 000 Kč.
Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného je 21 000 Kč v měsíci září a 12 000 Kč v měsíci říjnu.
OSSZ nevrací zaměstnavateli přeplatek na pojistném za měsíc září. Vyměřovací základy 21 000 Kč a 12 000 Kč jsou vyměřovacími základy v září a říjnu i pro výpočet dávek nemocenského pojištění, které zaměstnavatel uvádí na příloze k žádosti o dávku.
Jestliže zaměstnanec bude uznán opět práceneschopným tak, že do rozhodného období bude zahrnut jak měsíc září, tak měsíc říjen 2015, nemá na výši nemocenského žádný vliv, že v září byl vyměřovací základ o 3 000 Kč vyšší a v říjnu byl o 3 000 Kč nižší než by činila jeho výše, kdyby v září k přeplatku mzdy nedošlo.
Stejný případ zaměstnance jako v příkladu č. 1 s tím rozdílem, že zaměstnanec vrátil v říjnu 2015 do pokladny zaměstnavatele čistou mzdu odpovídající výši přeplatku hrubé mzdy v měsíci září 3 000 Kč. Do měsíce října byla zaměstnanci zúčtována mzda 15 000 Kč.
OSSZ vrátí zaměstnavateli přeplatek na pojistném ve výši 945 Kč (195 Kč + 750 Kč) a zaměstnavatel vrátí zaměstnanci přeplatek na pojistném 195 Kč. Zaměstnavatel zároveň odepsal u zaměstnance přeplatek mzdy ve výši 3 000 Kč.
Toto odepsání dlužné mzdy není příjmem zaměstnance. Odpis dlužné mzdy nelze považovat za zúčtování příjmu zaměstnavatelem zaměstnanci v měsíci říjnu. Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného je:
-
21 000 Kč v měsíci září do vrácení mzdy zaměstnancem, po jejím vrácení 18 000 Kč,
-
15 000 Kč v měsíci říjnu.
Za vyměřovací základ zaměstnance pro účely nemocenského a důchodového pojištění se v takovém případě považuje:
-
18 000 Kč v měsíci září (21 000 Kč po odpočtu 3 000 Kč), tj. částka, která měla být správně do tohoto měsíce zúčtována,
-
15 000 Kč v měsíci říjnu.
V příkladu č. 1 se o přeplatek na mzdě snižuje zaměstnanci započitatelný příjem v kalendářním měsíci, v němž jej vrací. V příkladu č. 2 se o přeplatek na mzdě snižuje zaměstnanci započitatelný příjem v kalendářním měsíci, v němž přeplatek vznikl. Tento rozdílný postup je důsledkem definice vyměřovacího základu pro odvod pojistného jako úhrnu započitatelných příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci. Příjem nemůže mít zápornou hodnotu. Tak například u zaměstnance, který po skončení zaměstnání dnem 30. června vrací v srpnu zaměstnavateli přeplatek na náhradě mzdy za dovolenou ve výši odpovídající hrubé částce 10 000 Kč, nemůže činit v srpnu vyměřovací základ minus 10 000 Kč. Částka 10 000 Kč není příjmem zaměstnance, a proto zaměstnanec nemá v srpnu žádný vyměřovací základ.
U zaměstnance, kterému zaměstnavatel zúčtoval přeplatek na mzdě či jiném započitatelném příjmu se započitatelným příjmem zúčtovaným v některém měsíci následujícím po měsíci, v němž přeplatek vznikl (příklad…
