Input:

Pracovní doba a doba odpočinku zaměstnanců v dopravě

23.1.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2.6.15 Pracovní doba a doba odpočinku zaměstnanců v dopravě

doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Na základě zmocnění obsaženého v § 100 odst. 1 a § 213 odst. 6 ZP vydala vláda nařízení č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, zde uvedených, jejichž zaměstnavatel je dopravcem nebo správcem pozemních komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury. V případě, že odchylná úprava není v tomto nařízení výslovně uvedena, použijí se příslušná ustanovení zákoníku práce. Uvedené nařízení vymezuje také odměnu členů osádky autobusu za dobu čekání mezi spoji časově a místně určenou jízdním řádem ve veřejné linkové osobní dopravě a dobu řízení v mezinárodní drážní dopravě.

Okruh zaměstnanců, kterých se odchylná úprava pracovní doby týká, vymezuje takto § 2 nařízení:

  • členové osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě,

  • zaměstnanci údržby pozemních komunikací zajišťující jejich sjízdnost,

  • zaměstnanci drážní dopravy,

  • zaměstnanci městské hromadné dopravy,

  • členové osádky autobusu v linkové osobní dopravě,

  • zaměstnanci zajišťující provozování letiště,

  • členové posádky letadla.

V jednotlivých ustanoveních je okruh zaměstnanců pak blíže specifikován.

Nejdůležitější odchylky se týkají:

  • délky týdenní pracovní doby a pracovní směny,

  • nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a nepřetržitého odpočinku v týdnu,

  • poskytování dovolené ve dnech,

  • pracovní pohotovosti.

Členové osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě

Členy osádky jsou řidiči, pomocníci řidiče a průvodčí.

Pracovní dobou těchto zaměstnanců je doba řízení vozidla, nakládka a vykládka a jejich sledování, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování a vystupování z autobusu, čistění a prohlídka vozidla, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů, doba, kdy je člen osádky připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa.

Pracovní pohotovostí je doba, v níž je zaměstnanec připraven na místě odlišném od pracovišť zaměstnavatele k případnému výkonu práce, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn [§ 78 odst. 1 písm. h) ZP], a také doba, během níž člen osádky doprovází vozidlo přepravované trajektovou lodí nebo vlakem, čekací doby na hranicích a čekací doby z důvodu zákazu jízdy a doba strávená řidičem za jízdy na sedadle spolujezdce nebo na lehátku (tato doba není považována za dobu odpočinku mezi směnami a v týdnu!).

Délka stanovené týdenní pracovní doby člena osádky se v zásadě řídí § 79 ZP (40 hodin týdně bez práce přesčas). Pokud by však člen osádky vykonával práci ve více pracovněprávních vztazích (např. kromě pracovního poměru také na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), může jeho pracovní doba v souhrnu činit nejvýše 48 hodin týdně.

Dodržování stanoveného omezení pracovní doby je garantováno povinností člena osádky neprodleně vydat na základě písemné žádosti každého zaměstnavatele stejnopis evidence pracovní doby odpracované u jiného zaměstnavatele.

Pracovní dobu lze prodloužit až na 60 hodin týdně za podmínky, že její průměr (bez práce přesčas) nepřesáhne za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích stanovenou týdenní pracovní dobu (dle § 79 ZP max. 40 hodin).

Délka směny může činit nejvýše 13 hodin, v noční době (mezi 22. a 6. hodinou) nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Evidenci pracovní doby a pracovní pohotovosti člena osádky je zaměstnavatel povinen uchovávat po dobu nejméně 2 let po skončení kalendářního roku.

Doby nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu členů osádek nákladního automobilu nebo autobusu v mezinárodní silniční dopravě se řídí přímo použitelným nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 561/2006/ES o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy. Nařízení se vztahuje na silniční dopravu v rámci států EU, dále také mezi státy EU a zeměmi, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Lichtenštejnsko, Norsko, Island), a Švýcarskem. Pro přepravu do třetích zemí (na Ukrajinu, do Ruska, Běloruska, Turecka apod.) se uplatní Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), publikovaná sdělením č. 62/2010 Sb. m. s.

Nepřetržitý odpočinek mezi směnami je poskytován v délce 11 hodin. Tento odpočinek lze rozdělit do dvou částí; první část musí trvat alespoň 3 hodiny a druhá část alespoň 9 hodin. Odpočinek mezi směnami je možné nejvýše třikrát týdně zkrátit až na 9 hodin. V případě, že osádku nákladního automobilu nebo autobusu tvoří nejméně 2 řidiči, poskytne se odpočinek mezi směnami každému z nich v délce alespoň 9 hodin za každé období 30 hodin počítaných od skončení předchozího odpočinku mezi směnami nebo v týdnu.

Nepřetržitý odpočinek v týdnu má být poskytnut v délce alespoň 45 hodin. Jestliže však odpočinek v jednom týdnu trval 45 hodin, může být odpočinek v druhém týdnu zkrácen na 24 hodin za podmínky, že doba, o kterou byl odpočinek zkrácen, musí být zaměstnanci nahrazena nejpozději do 3 týdnů od uplynutí týdne, v němž byl odpočinek zkrácen.

Přestávka v práci na jídlo a oddech náleží členu osádky nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 45 minut, pokud pracovní doba přesáhla 9 hodin (např. délka směny, případně na ni navazující práce přesčas). V případě, že pracovní doba nepřesáhne 9 hodin, náleží přestávka v rozsahu nejméně 30 minut (dle § 88 ZP). V obou případech může být přestávka rozdělena na více částí v trvání nejméně 15 minut.

Dle výše uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady č.561/2006/ES musí řidič čerpat nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržitého řízení bezpečnostní přestávku v trvání alespoň 45 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do 2 částí tak, že první část bude činit nejméně 15 minut a druhá alespoň 30 minut. Doba bezpečnostních přestávek se započítává do pracovní doby (§ 89 odst. 1 ZP). Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka na jídlo a oddech do pracovní doby (§ 89 odst. 2 ZP).

Úprava doby řízení (denní i týdenní) je obsažena též v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 561/2006/ES, v čl. 7, podle něhož nejdelší denní přípustná doba řízení (mezi dvěma odpočinky mezi směnami) je 9 hodin a dvakrát v týdnu může být prodloužena až na 10 hodin. Doba řízení v jednom týdnu (týden je období mezi 0,00 hodinou v pondělí a 24,00 hodinou v neděli) nesmí přesáhnout 56 hodin a celková doba řízení v období 2 po sobě následujících týdnů nesmí přesáhnout 90 hodin.

Doba čekání mezi spoji, ve které zaměstnanec neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele, se nezapočítává do pracovní doby.

Za každou celou hodinu doby čekání mezi spoji přísluší členu osádky autobusu [§ 2 písm. a)] odměna nejméně ve výši 90 % hodinové sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovené pro pátou skupinu prací (dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí). Doby čekání mezi spoji se pro účely stanovení odměny v kalendářním měsíci sčítají.

Zaměstnanci údržby pozemních komunikací

Tito zaměstnanci zajišťují sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací. Uváděné odchylky v úpravě pracovní doby a doby odpočinku těchto zaměstnanců se týkají zimního období (od 1. listopadu do 31. března) a likvidace důsledků povětrnostní situace. (Mimo tyto situace se na zaměstnance vztahují ustanovení části čtvrté zákoníku práce).

Pracovní doba těchto zaměstnanců je v jednotlivých týdnech rozvrhována tak, aby nepřekročila 60 hodin a za vyrovnávací období nepřesáhla stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 79 ZP). Délka směny může činit nejvýše 16 hodin.

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami mají tito zaměstnanci mezi koncem jedné a začátkem následující směny alespoň po dobu 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být zkrácen až na 6 hodin nebo, pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, až na dobu trvání této směny, nejméně však na 3 hodiny za podmínky, že následující odpočinek bude o dobu zkrácení prodloužen.

Nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin za předpokladu, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit alespoň 105 hodin.

Zaměstnanci drážní dopravy

Jde o zaměstnance na dráze celostátní, regionální a vlečce, kteří zabezpečují a obsluhují dráhu, organizují drážní dopravu, podílejí se na zajišťování nebo provozování drážní dopravy, řídí nebo doprovázejí drážní vozidlo nebo zajišťují jeho provozuschopnost.

Stanovenou týdenní pracovní dobu má zaměstnanec rozvrženu tak, aby délka směny nepřesáhla 13 hodin. Je-li součástí směny režijní jízda, může délka směny činit nejvýše 15 hodin. Režijní jízdou se rozumí doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa před začátkem, v průběhu nebo po skončení pracovního výkonu. Režijní jízda se započítává do pracovní doby.

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami náleží zaměstnanci po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být zkrácen až na 6 hodin za předpokladu, že zaměstnavatel zajistí zaměstnanci možnost spánku na lůžku, a následující odpočinek bude o dobu zkrácení prodloužen.

Dovolenou lze zaměstnanci, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, poskytovat v kalendářních dnech.

Zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy

Jde o zaměstnance, kteří

Nahrávám...
Nahrávám...