Input:

Ostatní příjmy FO

29.1.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

Ostatní příjmy FO

Ing. Martin Veselý

Úvod

"Ostatní příjmy" je explicitní pojem zákona o daních z příjmů. Je popsán v § 10 ZDP a označuje takové příjmy fyzických osob, které nelze zařadit do specifičtějších kategorií. Ostatní příjmy jsou jedním z dílčích základů daně.

Právní úprava

  • ZDP – zejména §§ 4, 4a, 4b, 10, § 38v

  • pokyn GFŘ D-59.

Jelikož od roku 2024 došlo k několika významným změnám novelou č. 349/2023 Sb., v dalším textu vysvětlíme obsah změn a porovnáme stav "před novelou" i "po novele". Největší novinkou je zavedení obecného limitu 50 000 Kč pro osvobození tzv. jednotlivého druhu příjmu.

Ve výkladu se budeme věnovat vymezení ostatních příjmů, chronologickému postupu při zdanění, možnému osvobození a jeho variantám, obecným pravidlům platným pro ostatní příjmy, srážkové dani a výdajům k jednotlivým příjmům. Výklad uzavřeme souhrnným příkladem a možné optimalizaci při rozhodování o zařazení do obchodního majetku u podnikajících osob.

1. Kategorie "ostatní příjmy" – § 10 ZDP

Ostatní příjmy fyzických osob jsou v zákoně vymezeny zbytkovým způsobem, tj. použijeme je až tehdy, když konkrétní příjem poplatníka nelze posoudit jako příjem vymezený ve specifických dílčích základech daně § 6 ZDP – Příjmy ze závislé činnosti, § 7 – Příjmy ze samostatné činnosti, § 8 – Příjmy z kapitálového majetku nebo § 9 – Příjmy z pronájmu.

V úvodu připomeňme, že aby vůbec mohlo jít o příjem, musí dojít ke zvýšení majetku poplatníka. Příjmem tak není např. vrácená část kupní ceny snížená o stornopoplatek, vrácená kauce apod.

1.1 Postup při zdanění

Při zdanění ostatních příjmů postupujeme v těchto krocích:

  1. Testujeme, zda z hlediska klasifikace příjmů jde o kategorii Ostatní příjmy.
  2. Pokud ano, zařadíme jej do odpovídajícího tzv. jednotlivého druhu příjmu.
  3. Zjistíme, zda se na něj vztahuje nějaká forma osvobození. Ostatní příjmy jsou totiž od daně osvobozené zdaleka nejčastěji.
  4. Nelze-li osvobození využít, ověříme, kdo je plátcem daně. Některé příjmy z kategorie ostatních příjmů jsou totiž zdaňovány tzv. srážkovou daní (viz dále), kdy je plátcem daně osoba vyplácející příjem a příjemce (poplatník, jehož příjem podléhá zdanění) již nemá žádné další daňové povinnosti.
  5. Jestliže je na poplatníkovi, aby příjem zdanil na přiznání, měl by k němu správně uplatnit výdaje.

1.2 Jednotlivé druhy příjmů

Nejčastější typy ostatních příjmů vyjmenovává přímo ustanovení § 10 odst. 1 ZDP a nazývá je jednotlivé druhy příjmů. To je důležité proto, že na příjmy spadající do téže skupiny mohou být aplikována vlastní pravidla. Jednotlivé druhy příjmů dáme do odrážek, přičemž vynecháme některé zcela okrajové příjmy:

  • příjmy z příležitostných činností a příležitostného pronájmu movitých věcí (viz Příležitostné příjmy), příjmy z nepodnikatelské zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, příjmy z provozu výroben elektřiny bez nutnosti licence ERÚ,

  • příjmy z úplatného převodu nemovitých věcí, movitých věcí (viz Prodej majetku FO), cenných papírů (viz Cenné papíry) a jiných věcí (např. pohledávek),

  • příjmy z převodu podílu na s. r. o., komanditisty na k. s. nebo z převodu družstevního podílu, nesplní-li poplatník podmínky pro osvobození (viz Podíl na obchodní společnosti),

  • bezúplatné příjmy (viz Dary),

    • příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,

    • přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky; u těchto plnění se zdaní až nadlimitní část, přičemž limitem je 36násobek minimální mzdy,

    • vypořádací podíly a vrácení emisního ážia nebo příplatku nad základní kapitál,

    • podíly na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní korporace (kromě v. o. s.) nebo družstva,

    • výhry z loterií, tombol, kursových sázek a hazardních her,

    • výhry z reklamních soutěží, ceny z veřejných a sportovních soutěží,

    • úroky ze složené jistoty pro fyzickou osobu (viz § 2254 OZ),

    • příjmy z titulu porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně,

    • jiné příjmy zde neuvedené.

1.3 Vybraná obecná pravidla

Nežli se pustíme do popisu konkrétních příjmů a jejich osvobození a zdanění, zvýrazněme si některá pravidla obecnějšího charakteru, která je třeba mít na paměti.

Obchodní majetek

Pod ostatní příjmy nelze zařadit příjem z prodeje věcí zařazených do obchodního majetku. Nedošlo-li k vyřazení z obchodního majetku před prodejem, jde o příjem ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) se všemi daňovými důsledky!

Paní Renáta je kadeřnice a má automobil zařazený do obchodního majetku. Ráda by při jeho prodeji využila osvobození od daně. To je však možné nejdříve po 5 letech od vyřazení z obchodního majetku.

Pokud bude automobil vyřazen z obchodního majetku a prodán před uplynutím pětileté lhůty, příjem z prodeje osvobodit nelze. Na druhé straně příjem bude zdaněn nikoli jako příjem ze samostatné činnosti, nýbrž jako ostatní příjem. Paní Renáta si musí vyhodnotit, co je pro ni v konkrétní situaci výhodnější (viz Obchodní majetek).

Manželé

Příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů, které patří do dílčího daňového základu v § 10 ZDP, se zdaňují jen u jednoho z nich. Manželé se tedy mohou rozhodnout, pro kterého z nich bude daňově výhodnější uvést dotčený příjem do svého daňového přiznání.

Sociální a zdravotní pojištění

Ostatní příjmy nejsou součástí vyměřovacího základu pro účely sociálního ani zdravotního pojištění. Jde totiž o jednorázové, nikoli trvalé příjmy.

Zálohy na daň z příjmů

Dílčí daňový základ ostatních příjmů neovlivňuje výši záloh na příští zdaňovací období (§ 38a odst. 1 ZDP). Výši poslední známé daňové povinnosti tak poplatník vypočítá tak, že pro účely záloh vyjme ostatní příjmy ze svého úhrnného základu daně.

2. Osvobození od daně

Jak jsme vysvětlili v kapitole 1.1, u ostatních příjmů nejdříve zvažujeme možné osvobození. Řada položek totiž může být osvobozena od daně, a to buď podle obecnějších paragrafů věnovaných osvobozením příjmů fyzických osob (§ 4 ZDP pro peněžité příjmy, § 4a pro příjmy nepeněžité), nebo podle speciálního ustanovení § 10 odst. 3 ZDP. Příjmy osvobozené od daně se v daňovém přiznání vůbec neuvádějí.

Upozorníme však na to, že u osvobozených příjmů nad 5 mil. Kč vzniká oznamovací povinnost podle § 38v a násl. ZDP.

Nepodmíněná osvobození

Některá plnění jsou osvobozena podle § 4 ZDP bez dalších podmínek, jako například výživné, sociální dávky nebo dotace. Takových příjmů není mnoho a věnujeme se jim v kapitole Osvobození od daně z příjmů.

Podmíněná osvobození

Častější jsou však situace, kdy zákon zavádí různé časové testy a hodnotové limity. Není snadné se správně zorientovat, neboť:

  • může dojít i k jejich kombinaci,

  • při průběžných novelizacích musíme dbát na přechodná ustanovení.

2.1 Osvobození vázaná na běh času (časové testy)

Osvobození vázaná na časový test (tedy uplynutí stanovené doby držby příslušného aktiva) jsou:

  • osvobození příjmů z prodeje nemovité věci, ve které měl poplatník bydliště [§ 4 odst. 1 písm. a) ZDP] – časový test 2 roky,

  • osvobození příjmů z prodeje jiné nemovité věci – stavby či pozemku, včetně pozemku se zřízeným právem stavby, kdy úplata probíhá formou opakovaných dávek, tzv. stavební platu [§ 4 odst. 1 písm. b) ZDP] – časový test 5 let; pro nemovitosti nabyté po 1. 1. 2021 se časový test prodlužuje na 10 let, ledaže poplatník použije získané prostředky k obstarání bytové potřeby,

  • osvobození příjmů z prodeje motorového vozidla [§ 4 odst. 1 písm. c) ZDP] – časový test 1 rok,

  • osvobození náhrady za uvolnění bytu, tzv. odstupného [§ 4 odst. 1 písm. v) ZDP]

Časový test pro osvobození přijatého odstupného za uvolnění bytu je vázán na splnění dvou podmínek:

1. oznámení přijetí peněz správci daně ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání (tedy např. do 2. 5. 2025 nebo do 1. 7. 2025 při přijetí v roce 2024), viz § 4b odst. 2 ZDP,

2. použití těchto prostředků na obstarání bytové potřeby do konce následujícího roku (např. do 31. 12. 2025 při přijetí v roce 2024), viz § 4b odst. 3 písm. a) ZDP.

  • osvobození příjmů z převodu podílů na společnosti s ručením omezeným nebo komanditní společnosti [§ 4 odst. 1 písm. q) ZDP] – časový test 5 let, blíže viz Podíl na obchodní společnosti,

  • osvobození příjmů z prodeje cenných papírů [§ 4 odst. 1 písm. t) ZDP] – časový test 3 roky, blíže viz Cenné papíry.

2.2 Osvobození vázaná na hodnotové limity

Rovněž osvobození vázaná na nepřesažení určené hodnoty příjmu jsou dvojího typu:

  • obecná, kdy limit je stanoven pro tzv. jednotlivý druh příjmu,

  • specifická, vztažená ke konkrétnímu typu příjmu.

2.2.1 Obecné osvobození do 50 000 Kč

Počínaje rokem 2024 je zavedeno obecné osvobození vybraných příjmů do 50 000 Kč v rámci tzv. jednotlivého druhu příjmu (viz kapitola 1.2). V některých případech však netestujeme celý druh příjmu, nýbrž každý příjem samostatně. To platí u příjmů zdaněných srážkovou daní, které ve výčtu označujeme dodatkem "SD"; vysvětlíme v kapitole 3.

Vždy je nutné pečlivě prohlédnout, na které příjmy lze toto osvobození vztáhnout a na které nikoli.

  • povolené typy příjmů (lze použít limit 50 000 Kč)

  • příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, chovu včel a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence ERÚ (do roku 2023 platil limit 30 000 Kč),

  • příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně autorských práv,

  • výhry z loterií a tombol,

  • ceny z veřejných soutěží, reklamních soutěží a reklamních slosování – SD,

  • výhry z loterií a tombol – SD,

  • výhry z kursových sázek, technických a jiných hazardních her (zde testujeme rozdíl mezi výhrou a vloženou částkou, nikoli hrubý příjem),

  • podíly na likvidačním zůstatku a vypořádací podíly – SD,

  • některé okrajové typy příjmů.

  • nepovolené typy příjmů (nelze použít limit 50 000 Kč)

    • příjmy z převodu nemovité věci, movité věci a cenných papírů,

    • příjmy z převodu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu,

  • příjmy majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,

  • příjmy obmyšlené osoby ze svěřenského fondu,

  • bezúplatné příjmy (přijaté dary),

  • příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně.

Dodejme, že přesáhne-li úhrn příjmů patřících pod jednotlivý druh příjmu hodnotovou hranici 50 000 Kč, je třeba zdanit veškeré příjmy, nikoli jen nadlimitní částku.

2.2.2 Specifická osvobození pro konkrétní typy příjmů

Důchody a penze

V naprosté většině lze osvobodit starobní a jiné pravidelně vyplácené důchody, neboť zde je hodnotovým limitem 36násobek minimální mzdy platné k 1. lednu příslušného zdaňovacího období [§ 4 odst. 1 písm. g) ZDP].

Pan Alfonso je italským státním občanem, který se na penzi usídlil v České republice, kde je jednatelem malé firmy. Je zapsán do evidence AIRE (registr italských občanů žijících v zahraničí) a stal se českým daňovým rezidentem. Jeho roční důchod v roce 2023 činil 40 000 EUR.

Jako daňovému rezidentovi České republiky mu italská správa sociálního zabezpečení vyjme tento příjem ze zdanění a v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi Itálií a Českou republikou jej pan Alfonso musí zdanit v rámci českého přiznání. Podle výše uvedeného pravidla ke zdanění uvede toliko částku přesahující 36násobek české minimální mzdy platné k 1. 1. 2023.

Cenné papíry a podíly

U prodeje cenných papírů a podílů

Nahrávám...
Nahrávám...