Input:

Ostatní pravidelně poskytované složky platu

15.5.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

5.2.1.4 Ostatní pravidelně poskytované složky platu

JUDr. Eva Rothová

Příplatek za vedení

Příplatek za vedení (§ 124 ZP) je nárokovou složkou platu, kterou se oceňuje náročnost řídící práce vedoucích zaměstnanců. Vedoucími zaměstnanci se podle § 11 ZP rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Podle citovaného ustanovení je vedoucím zaměstnancem rovněž vedoucí organizační složky státu. Ačkoliv to zákoník práce přímo nestanoví, jako na vedoucí zaměstnance je třeba ve smyslu definice vedoucích zaměstnanců pohlížet i na vedoucí zaměstnance organizačních složek územních samosprávných celků.

Zaměstnanec, který řídí ostatní zaměstnance pouze metodicky, není vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 zákoníku práce, není povinen plnit zvláštní povinnosti uložené vedoucím zaměstnancům v § 302 a nemá právo na příplatek za vedení.

Příplatek za vedení je diferencován podle stupně řízení a podle náročnosti řízené práce. Spodní a horní hranice příplatku je pro jednotlivé stupně řízení stanovena procentem z nejvyššího platového tarifu v platové třídě, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen. Tato konstrukce umožňuje udržení stálého poměru příplatku za vedení k platovému tarifu (zachování jeho reálné hodnoty) a zároveň zohledňuje náročnost (složitost, odpovědnost a namáhavost) prací, které vedoucí zaměstnanec řídí (čím náročnější práce, tím vyšší platová třída a platový tarif, z něhož se odvozuje příplatek za vedení). Konkrétní výši příplatku v rámci rozpětí určí zaměstnanci zaměstnavatel podle náročnosti řídící práce.

Základním kritériem, podle kterého jsou v § 124 odst. 3 rozlišeny jednotlivé stupně řízení, je, zda vedoucí zaměstnanec řídí pouze další (řadové) zaměstnance (nejnižší stupeň řízení), nebo zda řídí další vedoucí zaměstnance na nižších stupních řízení. Vyšší odpovědnost vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárními orgány (vedoucími organizační složky státu nebo územního samosprávného celku), je zohledněna tím, že tito vedoucí zaměstnanci jsou pro účely příplatku za vedení zařazeni do stejného stupně řízení jako vedoucí zaměstnanci, kterým je v řídící hierarchii podřízen o jeden řídící stupeň více.

Příplatek za vedení při zastupování vedoucího zaměstnance

Příplatek za vedení přísluší také zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení. Výše příplatku je v tomto případě odlišná při trvalém zastupování vedoucího zaměstnance a při jeho dočasném (časově omezeném) zastupování (zastupování ad hoc).

trvalé zastupování vedoucího zaměstnance se jedná v případě, kdy zvláštní právní předpis nebo organizační předpis u zaměstnavatele zřizuje k určité vedoucí funkci institut trvalého zastupování. V zastupování vedoucího zaměstnance pak přímo spočívá výkon práce (zaměstnanec při tomto zastupování nevykonává práce plynoucí ze zastupování vedoucího zaměstnance vedle práce, popř. místo práce, kterou běžně koná). Příplatek za vedení přísluší v tomto případě zastupujícímu zaměstnanci trvale, a to v rámci rozpětí stanoveného pro nejbližší nižší stupeň řízení, než který přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci. Platná úprava neumožňuje poskytovat příplatek za vedení zaměstnanci, který by trvale zastupoval vedoucího zaměstnance na prvním (nejnižším) stupni řízení.

dočasné zastupování se jedná:

  • jestliže zastupovaný vedoucí zaměstnanec po určitou dobu nevykonává práci na svém vedoucím pracovním místě, nebo

  • v případě, že zaměstnavatel vedoucí pracovní místo z různých důvodů neobsadil (nemá vhodného kandidáta, nebo

  • vybraný zaměstnanec dosud neprokázal splnění všech předpokladů stanovených pro výkon funkce).

Právo na příplatek za vedení je v tomto případě podmíněno tím, že souvislé zastupování vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení trvá déle než 4 týdny a že toto zastupování není součástí povinností vyplývajících z pracovní smlouvy zástupce. Na rozdíl od trvalého zastupování má zaměstnanec v tomto případě právo na příplatek za vedení stanovený v rámci stejného rozpětí (rozpětí stanoveného pro stejný stupeň řízení), jaké přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci. Zaměstnavatel mu však nemusí poskytovat příplatek ve shodné výši. Příplatek za vedení přísluší zaměstnanci při splnění uvedených podmínek od prvého dne zastupování, s tím, že právo na příplatek se posoudí zpětně.

V obou případech zastupování (trvalého i dočasného) stanoví zákoník práce podmínku, že se musí jednat o zastupování v plném rozsahu řídící činnosti. Nebyl-li předem omezen rozsah řídící činnosti, má zástupce vedoucího zaměstnance právo na příplatek za vedení, i v případě, že po dobu zastupování nevznikla faktická potřeba, aby vykonával řídící činnost v takovém rozsahu jako zastupovaný vedoucí zaměstnanec (např. nebylo nutné, aby rozhodoval v zásadních otázkách spadajících do kompetence zastupovaného vedoucího zaměstnance, nebo neřídil práci stejného počtu zaměstnanců).

Příplatek za vedení zaměstnancům, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci

Podle § 124 odst. 4 zákoníku práce mají právo na příplatek za vedení i zaměstnanci, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci ve smyslu § 11 zákoníku práce, avšak jsou podle organizačního předpisu oprávněni organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Může se jednat například o zaměstnance, kteří vedou zaměstnance zařazené do téhož organizačního útvaru, vykonávající práci v různých směnách, nebo o zaměstnance malých obcí, kteří vedou ostatní zaměstnance obce zařazené v obecním úřadu, pokud vzhledem k velmi nízkému počtu těchto zaměstnanců nebyly zřízeny odbory a oddělení pro jednotlivé úseky činnosti. Výše příplatku činí 5 až 15 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je nárokovou složkou platu, která má kompenzovat negativní vlivy prostředí, ve kterém je práce konána, působící na zaměstnance. Ztížené pracovní prostředí vymezuje pro účely odměňování jednotně pro všechny zaměstnavatele (pro zaměstnavatele odměňující mzdou i platem) § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Za ztížené pracovní prostředí se považuje takové prostředí, ve kterém je zaměstnanec vystaven mimořádným obtížím vyplývajícím jednak z účinků ztěžujících vlivů, jednak z opatření směřujících ke snížení nebo odstranění těchto účinků. Jedná se např. o povinnost používat při práci ochranné pomůcky (např. dýchací přístroje nebo ochranné oděvy, jejichž použití je spojeno s pohybovým nebo jiným omezením), dodržovat zvláštní režim rozvržení pracovní doby (např. bezpečnostní přestávky), popř. snášet jiná omezení (např. zvýšené požadavky na osobní hygienu). Pokud je nezbytné, aby zaměstnanec konal práci ve ztíženém pracovním prostředí, má právo na příplatek za podmínek stanovených v § 7 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., a to ve výši 500 – 1 800 Kč měsíčně. V rámci tohoto rozpětí určí zaměstnanci konkrétní výši příplatku zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.

Zvláštní příplatek

Zvláštní příplatek je nárokovou složkou platu, jejímž účelem je kompenzovat mimořádné ztěžující vlivy související s výkonem některých prací. Na rozdíl od příplatku za ztížené pracovní prostředí, který má kompenzovat negativní vlivy prostředí, ve kterém je práce vykonávána, poskytuje se zvláštní příplatek v případech, kdy ztěžující vlivy jsou bezprostředně spojeny s druhem vykonávané práce. Zákoník práce vymezuje v § 129 odst. 1 ZP okruh prací spojených s negativně působícími vlivy pouze obecně,

Nahrávám...
Nahrávám...