Input:

Nález 203/2007 SbNU, sv. 47, K výkladu pojmu globální zajištění celního dluhu (globální celní záruka)

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, nález č. 203

IV. ÚS 666/06

K výkladu pojmu globální zajištění celního dluhu (globální celní záruka)

1. Snaha státu maximalizovat fiskální výnosy je legitimní a ústavním pořádkem aprobovaná, avšak musí respektovat předem jasně daný zákonný rámec, jinak dochází k ústavně neaprobovatelnému zásahu do vlastnického práva v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Veřejná moc nemůže využívat nejasnost právní úpravy, kterou sama vyvolala.

2. K námitce dotčení na základním právu plynoucím z čl. 11 odst. 5 Listiny Ústavní soud toliko připomíná, že obsahem ústavní normy, dle níž „daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona“, není zakotvení základního práva či svobody, nýbrž promítnutí zásady vymezující vztah moci zákonodárné a výkonné „no taxation without representation“, aneb ústavní vyloučení možné delegace ukládání daní zákonodárcem na exekutivu. Důvodem včlenění této ústavní maximy do Listiny byla v lednu roku 1991 neexistence moderní demokratické ústavy vymezující frame of government.

3. Ústavní soud interpretuje § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu v tom smyslu, že úhrada nákladů řízení dle daného zákonného ustanovení není automatická a lze ji uložit pouze „v odůvodněných případech“ jako určitou sankci vůči tomu účastníku řízení, který svým postupem zásah do základního práva vyvolal. Dotčení základních práv stěžovatele zásahem orgánu veřejné moci konstatované nálezem Ústavního soudu tudíž bez dalšího nárok dle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu nezakládá. Okolností odůvodňující vedle vyslovení dotčení v základních právech a svobodách nárok na náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem je zejména nerespektování již vykonatelného nálezu Ústavního soudu obecným soudem, případně taková podoba protiústavnosti zásahu orgánu veřejné moci, která není založena toliko rozdílným náhledem na interpretaci ústavního a jednoduchého práva mezi Ústavním soudem a soudem obecným.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické - ze dne 21. listopadu 2007 sp. zn. IV. ÚS 666/06 ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti Komerční banka, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2006 č. j. 6 Ca 113/2006-83, jímž byla zamítnuta správní žaloba, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí celních orgánů, jimiž jí byla stanovena povinnost zaplatit celní dluh z titulu globální celní záruky.

Výrok

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2006 č. j. 6 Ca 113/2006-83 se zrušuje.

II. Návrh na náhradu nákladů řízení se odmítá.

Odůvodnění

I.

Vymezení věci dle ústavní stížnosti

Návrhem podaným Ústavnímu soudu dne 18. října 2006, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2006 č. j. 6 Ca 113/2006-83 o přezkoumání správního rozhodnutí. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčena v základním právu, plynoucím

Nahrávám...
Nahrávám...