Input:

Nález 179/2008 SbNU, sv. 51, K zásadě dvojinstančnosti řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 51, nález č. 179

I. ÚS 129/06

K zásadě dvojinstančnosti řízení

Odvolací soud, který potvrdil rozsudek soudu prvního stupně z jiného důvodu, než byl důvod zamítnutí žaloby soudem prvostupňovým, aniž by před vydáním potvrzujícího rozsudku seznámil účastníky řízení se svým právním názorem - odlišným od právního názoru soudu prvního stupně a neumožnil jim se k němu vyjádřit, tedy porušil zásadu dvojinstančnosti řízení, a tím ve svých důsledcích zasáhl do stěžovatelova práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 22. října 2008 sp. zn. I. ÚS 129/06 ve věci ústavní stížnosti Ing. Z. B., CSc., proti výroku I. písm. a) usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2005 č. j. 7 Cmo 217/2005-205 a proti výroku I. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2007 č. j. 29 Odo 1233/2006-281, kterými bylo rozhodnuto ve věci stěžovatelovy žaloby na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti, za účasti Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení a společnosti Jihočeská drůbež, a. s., se sídlem Vodňany, Radomilická 886, okres Strakonice, PSČ389 01, jako vedlejšího účastníka řízení.

Výrok

I. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2005 č. j. 7 Cmo 217/2005-205 se ve výroku I. písm. a) zrušuje.

II. Ve zbytku se ústavní stížnost zamítá.

Odůvodnění

I.

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 7. 3. 2006, která po formální stránce splňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedené části výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2005 č. j. 7 Cmo 217/2005-205.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 13 Cm 1147/2003, který si Ústavní soud vyžádal, vyplývá, že stěžovatel se žalobou ze dne 12. 12. 2003 domáhal vyslovení neplatnosti několika usnesení valné hromady vedlejšího účastníka ze dne 2.10. 2003. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále též jen „krajský soud“) usnesením ze dne 31. 1. 2005 č. j. 13 Cm 1147/2003-153 žalobu zamítl s odůvodněním, že nebylo zjištěno, že by usnesení valné hromady byla přijata v rozporu se zákonem nebo stanovami či v rozporu s dobrými mravy takového rázu, které by odůvodňovaly opodstatněnost žaloby. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 12. 2005 č. j. 7 Cmo 217/2005-205 usnesení soudu prvního stupně v části týkající se usnesení valné hromady vedlejšího účastníka, kterým bylo rozhodnuto o změně stanov společnosti, potvrdil, ve zbývající části usnesení krajského soudu změnil tak, že ostatní usnesení valné hromady vedlejšího účastníka jsou neplatná. Stěžovatel napadl ústavní stížností část výroku Vrchního soudu v Praze, kterým potvrdil usnesení soudu prvního stupně současně podal proti napadané části výroku dovolání. Dovolání podal také vedlejší účastník, a to proti části výroku, kterou odvolací soud změnil usnesení soudu

Nahrávám...
Nahrávám...