Input:

Nález 136/2008 SbNU, sv. 50, K dovolacím důvodům a k posuzování přípustnosti dovolání v občanském soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 50, nález č. 136

II. ÚS 2837/07

K dovolacím důvodům a k posuzování přípustnosti dovolání v občanském soudním řízení

Pouze interpretace, podle které rozhodnutí soudu, proti němuž je založena přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., lze obecně napadnout jednak z důvodů nesprávného právního posouzení věci, tak i z důvodů vad řízení, znamená současné naplnění jak ústavně stanovené povinnosti soudů poskytovat jednotlivci ochranu jeho základních práv, tak i účelu daného typu dovolacího řízení, který směřuje mj. ke sjednocení judikatury obecných soudů. Výklad, podle kterého důvod dovolání podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. vylučuje možnost připuštění dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., vede k nepřípustnému zúžení práva na přístup k dovolacímu soudu.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka - ze dne 6. srpna 2008 sp. zn. II. ÚS 2837/07 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele CDV-2, LTD., se sídlem Peterborough Court, 133 Fleet Street, London EC4A 2BB, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2005 č. j. 30 Co 336/2005-143, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení exekuce, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2007 č. j. 20 Cdo 2079/2006-183 o odmítnutí stěžovatelova dovolání.

Výrok

I. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2007 č. j. 20 Cdo 2079/2006-183 se ruší.

II. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností napadl stěžovatel rozhodnutí obecných soudů citovaná v záhlaví a tvrdí, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, přičemž navrhl, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud zjistil, že v projednávané věci v záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 2. 6. 2005 č. j. 21 Nc 5457/2005-119 v částech, jimiž okresní soud co do částky 798 693,97 Kč (jistiny pohledávky) a částky 1 051 306,10 Kč (33% úroky z prodlení z 687 994,64 Kč od 8. 2. 1996 do 25. 8. 2003) zastavil exekuci (nařízenou usnesením ze dne 24. 3. 2005 č. j. 21 Nc 5457/2005-10). Odvolací soud - po doplnění dokazování zprávou ČSOB, a. s., z 23. 11. 2005- převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a uzavřel, že povinná v souladu s § 330 odst. 1 a 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, určila, že částkou 1 850 000 Kč plní dluh přiznaný exekučním titulem v pořadí jistiny z úvěrové smlouvy a jejího příslušenství. Protože úroky ke dni plnění činily 1714294,15 Kč, zanikl dluh povinné v rozsahu jistiny (798 693,97 Kč) a části příslušenství (1051 306,10 Kč představující 33% úroky z prodlení z 687 994,64 Kč od 8. 2. 1996 do 25. 8. 2003); v této části pohledávka přiznaná podkladovým rozsudkem zanikla a předpoklady pro částečné zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. g) a odst. 4 o. s. ř. byly splněny.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal stěžovatel dovolání, jehož

Nahrávám...
Nahrávám...