Input:

Insolvence

18.1.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 45 minut

Insolvence

Ing. Romana Nováková

Insolvence, neboli platební neschopnost, je neschopnost dlužníka splácet své dluhy a dostát tak svým závazkům. Nezáleží tedy na tom, zda dlužník vyvíjí snahu své dluhy věřiteli splácet, na tom, jak velká tato snaha dlužníka je, ani na tom, zda dlužník snahu uhradit své závazky vůbec nemá. Podstatná je jeho neschopnost tyto závazky včas a zcela uhradit.

Právní pohled

V zájmu ochrany věřitelů se do platebních neschopností dlužníků vkládá stát prostřednictvím insolvenčního zákona, jehož účelem je v maximální míře uspokojit všechny věřitele – a to již s omezeným vlivem samotného dlužníka, jelikož správy nad jeho majetkem se ujímá nestranný a profesně zdatný insolvenční správce.

V případě zahájeného insolvenčního řízení a prohlášeného úpadku na majetek dlužníka nejde pouze o řešení dlužníkových závazků. Insolvenční správce, který má dispoziční oprávnění nakládat s majetkem dlužníka, je povinen plnit taktéž daňové povinnosti tohoto dlužníka, které jsou stanoveny zejména daňovým řádem. Insolvenční správce, který získává dispoziční oprávnění nakládat s majetkem dlužníka podle § 229 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen "IZ"), kdy v době od prohlášení konkurzu je to vždy insolvenční správce, je podle § 20 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen "") osobou, která plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, a které jsou udělena stejná práva, ale i stejné povinnosti; stává se tak osobou jednající za dlužníka nejen v rámci insolvenčního, ale i v rámci daňového práva.

Podle § 244 daňového řádu je pak insolvenční správce s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě dlužníka povinen nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku podat řádné daňové tvrzení za tu část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí, a za kterou dosud nebylo podáno. Tato povinnost se týká všech daní, ke kterým je dlužník u kteréhokoliv správce daně registrován, vyjma daně z přidané hodnoty, kdy zákon o DPH aplikuje své vlastní lhůty v § 101b ZDPH. Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob je nutno vzít v úvahu i specifika dána v § 38gb ZDP. Ve stejných lhůtách je podle § 245 DŘ insolvenční správce povinen podat i ta daňová přiznání, která dosud nebyla podána, za již uplynulá zdaňovací období, a to i tehdy, pokud lhůta k jejich podání dosud neuplynula. Je tomu tak proto, že vyměřenou daňovou povinnost je správce daně povinen uplatnit si přihláškou pohledávky, a k tomuto úkonu má také stanovené lhůty. Z výše uvedeného plyne, že lhůty podle § 244 a § 245 DŘ  nelze v žádném případně prodloužit.

Základy právní úpravy

Prvním zákonem upravujícím u nás problematiku konkursů a vyrovnání byl zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen "ZKV"), který nabyl účinnosti 1. 10. 1991. Dále následovala celá řada novel. V roce 2006 byl přijat zcela nový zákon, a to zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – dále jen "IZ" – který nabyl účinnosti 1. ledna 2008. I tento zákon byl již nesčetněkrát novelizován, přičemž poslední novelizace zákonem č. 298/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, nabyla účinnosti ke dni 14.8.2021. Jedná se tím o již 38. novelizaci insolvenčního zákona. Nicméně přelomovou novelizací, která s sebou přinesla celou řadu podstatných změn, a to zejména v oblasti oddlužení fyzických osob, nalezneme v novele zákonem č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon s účinností od 1.6.2019.

Další přelomová novela, v pořadí již čtyřicátá, je očekávána od 1.6.2022, a to změnou zákona č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. I tato novela by se měla zaměřit zejména na oddlužení fyzických osob.

O složitosti právního řešení konkursního, resp. insolvenčního řízení, vypovídá i skutečnost, že zatímco dřívější zákon o konkursu a vyrovnání ("ZKV") měl 73 paragrafů, nový insolvenční zákon ("IZ") čítá plných 434 paragrafů!

Řešíte-li historické "konkurzy", nezapomeňte vzít v úvahu příslušná přechodná ustanovení daná insolvenčním zákonem. Je nutno mít na paměti, že pro konkurzní a vyrovnávací řízení zahájená před účinností zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se použijí dosavadní právní předpisy. Vzhledem k mnoha novelizacím je však nutno sledovat i příslušnou právní úpravu, pod kterou insolvenční řízení spadá, přestože se řídí již novým insolvenčním zákonem.

Vymezení základních pojmů

Dlužník je v úpadku, jestliže:

  1. má více věřitelů a
  2. peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a
  3. tyto závazky není schopen plnit.

Neschopnost plnit své peněžité závazky je dána tím, že dlužník:

  1. zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, a/nebo
  2. je neplní po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, a/nebo
  3. není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
  4. Za neschopnost plnit své peněžité závazky se považuje i nesplnění povinnosti předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou dlužníkovi uložil insolvenční soud.

Je přitom nutno rozlišit, že zatímco podmínkou úpadku dlužníka je splnění všech tří taxativně vyjmenovaných skutečností kumulativně (tedy všechny současně), o neschopnosti plnit své peněžité závazky hovoříme již tehdy, kdy dlužník není schopen splnit jakoukoli z vyjmenovaných podmínek.

Naopak ale platí, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výši jeho splatných peněžitých závazků a výši jeho disponibilních prostředků (tzv. mezera krytí) dle sestaveného výkazu likvidity, představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků; anebo pokud výhled vývoje likvidity osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků.

Dlužník, právnická nebo fyzická osoba-podnikatel, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení hovoříme za situace, kdy souhrn závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku za současné existence více věřitelů. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží i k další správě jeho majetku či případnému dalšímu provozování jeho podniku, dá-li se předpokládat, že dlužník bude schopen ve správě svého majetku nebo provozování podniku pokračovat.

V hrozícím úpadku se dlužník nachází tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Členové statutárních orgánů obchodních korporací mají povinnost podat návrh na zahájení insolvenčního řízení obchodní korporace, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. Pokud tedy statutární orgány obchodní korporace návrh na zahájení insolvenčního řízení nepodali, ač tak učinit měli a mohli, hrozí jim povinnost vydání získaného majetkového prospěchu (zejména odměny za výkon funkce jednatele, mzdu a jiná plnění získaná od obchodní korporace za poslední dva roky), a zároveň za škodu či újmu, kterou věřitel včasným nepodáním návrhu utrpěl; výše škody je dána rozdílem mezi výší pohledávky zjištěné v insolvenčním řízení a skutečnou částkou, kterou věřitel obdržel. Statutární orgány takto ručí všem věřitelům do výše svého majetku.

Způsoby řešení úpadku

Insolvenční zákon rozlišuje následující varianty řešení úpadku dlužníka:

1) Konkurs (§ 244 IZ a násl.), mezi jehož charakteristiky patří zejména:

  • Jde o nejčastější variantu řešení úpadku u právnických osob, nicméně řešení úpadku konkurzem lze uplatnit i na fyzické osoby.

  • Účinky prohlášení konkurzu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkurzu v insolvenčním rejstříku, a v tomto okamžiku se také přerušuje likvidace právnické osoby, končí nucená správa a zanikají veškerá předběžná opatření insolvenčního soudu, byla-li nařízena. Okamžik nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku nemusí být shodný s okamžikem prohlášení konkurzu. Konkurz může být prohlášen v okamžiku shodném, anebo kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

  • Dispoziční oprávnění k nakládání s dlužníkovým majetkem má pouze insolvenční správce a přechází na něj také výkon práv a plnění povinností dlužníka (zejména daňových), pokud souvisí s majetkovou podstatou.

  • Prohlášením konkurzu fyzické osoby (podnikatele i nepodnikatele) zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela (§ 268 IZ).

  • V rámci konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví ve specifických případech jinak.

2) Reorganizace (§ 316 IZ a násl.):

  • Reorganizací se rozumí postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku na základě schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou ze strany věřitelů.

  • Je přípustná pouze u dlužníka, který je podnikatelem, jelikož se týká jejich podniku.

  • Reorganizace je nepřípustná u dlužníka-právnické osoby v likvidaci, nebo jde-li o obchodníka s cennými papíry nebo o osobu oprávněnou obchodovat na komoditní burze.

  • O reorganizaci smí žádat pouze ty podniky, jejichž celkový roční úhrn čistého obratu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň 50 milionu korun, a/nebo podnik, který zaměstnává nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru,

  • Dispoziční oprávnění k nakládání s majetkem má podle § 229 odst. 3 písm. d) IZ dlužník v době od povolení reorganizace.

3) Oddlužení (389 IZ a násl.):

  • Oddlužením lze řešit úpadek fyzické osoby, nebo právnické osoby, která podle zákona není považována na podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání.

  • Současně platí, že dluhy z podnikání (u fyzických osob) nejsou na překážku řešení úpadku oddlužením, pokud věřitel nejpozději se svou přihláškou pohledávky výslovně nesdělí, že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí, přičemž je povinen toto své stanovisko řádně odůvodnit; a/nebo jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurz na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d) IZ, tedy po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení nebo za situace, kdy majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nedostatečný, a/nebo tehdy, jedná-li se o pohledávku zajištěného věřitele.

  • Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, kdy tato forma oddlužení je novou formou, kterou přinesla právě novela zákona ke dni 1.6.2019.

  • Dispoziční oprávnění k majetku při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty má dlužník, a to k příjmům, které získá po schválení oddlužení. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

  • Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, pokud dlužník uhradil svým věřitelům pohledávky v plné výši; a/nebo v průběhu 3 let od schváleného oddlužení splatil nezajištěným věřitelům pohledávky alespoň do výše 60 %; a/nebo v průběhu 5 let od schváleného oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno, a dlužník neporušil své povinnosti vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, pokud splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek. Má se za to, že postačí, pokud požadovaná míra byla splněna bez přihlédnutí k podřízeným pohledávkám.

  • U starobního důchodce, kterému vznikl nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a trval po celou dobu oddlužení, nebo invalidního dlužníka ve druhém nebo třetím stupni invalidity postačí ke splnění oddlužení, pokud po dobu 3 let od schválení oddlužení nebylo jeho oddlužení zrušeno.

  • Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty lze na dobu až jednoho roku přerušit. Doba přerušení se nezapočítává do doby plnění oddlužení a průběh oddlužení nelze přerušit opakovaně.

  • Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty lze prodloužit až o 6 měsíců v případě, kdy soud o tomto prodloužení na základě návrhu dlužníka rozhodne. Průběh oddlužení nelze prodloužit opakovaně.

4) Zvláštní způsoby řešení úpadku:

  • Jde o specifické postupy řešení úpadku finančních institucí.

Významný praktický přínos má insolvenční rejstřík, což je informační systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti, který lze nalézt na adrese https://isir.justice.cz/isir/common/index.do . V insolvenčním rejstříku jsou zveřejněna veškerá data týkající se příslušných insolvenčních řízení a nahlížení do rejstříku je bezplatné i pro osoby, které nejsou účastníky řízení.

Účtování konkursu

Účetní postupy i v insolvenci řeší zákon o účetnictví v § 17 ZoÚ a dále v § 20 odst. 2, Vyhlášky ("PVZÚ") v § 4 PVZÚ. Pro praxi je stěžejní Český účetní standard pro podnikatele č. 021 – Některé postupy v účetnictví při vyrovnání, nuceném vyrovnání, konkursu a likvidaci ("ČÚS 021").

Účetní souvislosti

Shrňme si základní účetní postupy při konkursu:

1. Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, účetní jednotka uzavře účetní knihy a sestaví mimořádnou účetní závěrku. Zaúčtuje zůstatky přechodných účtů aktiv a pasiv, zejména pak rezerv, opravných položek a účtů časového rozlišení, které prokazatelně nebudou moci být zúčtovány v období konkursu a nebo které prohlášením konkurzu ztratí své opodstatnění, a to podle své povahy buď Na příslušné účty pohledávek a závazků nebo na příslušné účty nákladů a výnosů v souladu s PVZÚ.

2. Ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, účetní jednotka otevře účetní knihy a sestaví tzv. zahajovací rozvahu; při jejímž sestavení vychází z údajů mimořádné účetní závěrky.

Předmětem účetnictví v insolvenčním řízení je celé obchodní jmění účetní jednotky v konkurzu, tj. včetně majetku, který není zapsán do majetkové podstaty dlužníka, pokud je ve vlastnictví dlužníka, majetku, který nemůže být konkurzem postižen, závazků, které nebudou v insolvenčním řízení uspokojovány, ať již proto, že nebyly věřitelem řádně přihlášeny, byly insolvenčním správcem popřeny anebo se v insolvenčním řízení neuspokojují podle § 170 IZ.

Majetek nezachycený v zahajovací rozvaze se zaúčtuje po jeho zjištění a ocenění na vrub příslušného majetkového účtu a ve prospěch příslušného účtu z účtové skupiny 64 – Jiné provozní výnosy.

3. Ke dni zrušení konkursu uzavře účetní jednotka účetní knihy a sestaví účetní závěrku.

Daňové souvislosti

V souladu s § 244 DŘ podá účetní jednotka do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku řádné daňové tvrzení za tu část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí, a za kterou dosud nebylo podáno. Tuto lhůtu nelze nijak prodloužit (ani za využití služeb daňového poradce), a to s ohledem na povinnosti správce daně, který si musí do předmětného insolvenčního řízení ve stanovených lhůtách podat svou přihlášku pohledávky, když přitom vychází i z údajů podaných přiznání. Zjistí-li insolvenční správce, že nemá dostatek podkladů ke splnění této povinnosti, oznámí ve stejných lhůtách, ve kterých je nutno přiznání podat, tuto skutečnost příslušnému správci daně a poskytne mu součinnost pro stanovení daně podle pomůcek. V tomto případě není správce daně povinen vydávat výzvu podle § 145 odst. 1 DŘ, tedy výzvu k podání daňového tvrzení.

Při podávání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty je nutno vzít v úvahu lex specialis uvedený v § 99b ZDPH, kdy platí, že zdaňovací období, v jehož průběhu došlo k nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, končí posledním kalendářním dnem tohoto měsíce, a to bez ohledu na to, zda je daňový subjekt měsíčním nebo kvartálním plátcem daně. Plátce daně se tak automaticky stává plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, pokud před prohlášením úpadku byl plátcem daně čtvrtletním. Správce daně o tom plátce daně nijak nevyrozumí.

Pro daň z příjmu fyzických osob platí, že jejich zdaňovacím obdobím je vždy pouze kalendářní rok. Pokud se tedy u právnických osob jejich zdaňovací období okamžikem prohlášení úpadku tzv. půlí, tedy vzniká v průběhu jednoho zdaňovacího období část zdaňovacího období před úpadkem a část zdaňovacího období po úpadku, u fyzických osob tomu tak není. Fyzické osoby, pokud mají podle § 38g odst. 1 ZDP povinnost podávat daňové přiznání, toto podají podle § 244 DŘ do 30 dnů ode dne prohlášení úpadku za tu část zdaňovacího období, ode dne 1.1. příslušného kalendářního roku do dne přede dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o prohlášení úpadku, a zde vyměřená daňová povinnost se považuje za zálohu na daň. Při zpracování tohoto dílčího přiznání pak fyzické osoby přihlédnou ke specifikům daným v § 38gb ZDP. Takto vyměřenou daňovou povinnost si správce daně uplatní přihláškou pohledávky. Poté, v řádných termínech pro podání daňového přiznání, tedy již v průběhu insolvenčního řízení, podají fyzické osoby daňové přiznání za celé zdaňovací období, tedy za období celého kalendářního roku (jelikož fyzické osoby mají ze zákona zapovězeno používat hospodářský rok, jako je tomu u právnických osob). Zde vyměřenou daňovou povinnost sníží o zálohu na daň, kterou si vyměřili v dílčím daňovém přiznání, a takto stanovená daň je pohledávkou za majetkovou podstatou.

Ve stejných lhůtách je pak podle § 245 DŘ nutno podat i ta daňová tvrzení za ta uplynulá zdaňovací období, za která dosud nebyla podána, a to i přesto, že lhůta k jejich podání dosud neuplynula. Pokud byl například prohlášen úpadek právnické osoby 15.1. příslušného kalendářního roku, přičemž poplatníkovo zdaňovací období je také kalendářní rok (nikoli hospodářský rok), je nutno podat DPPO za období 1.1.- 14.1. běžícího zdaňovacího období (kalendářního roku) i za uplynulé zdaňovací období (minulý kalendářní rok) do 30 dnů ode dne prohlášení úpadku, tedy do 15.2., a to přesto, že lhůta pro podání DPPO za předcházející rok dosud neuplynula, jelikož obecná lhůta pro podání je do 31.3. následujícího kalendářního roku.

Veškeré další lhůty pro podávání řádných daňových tvrzení v průběhu insolvenčního řízení zůstávají zachovány v jejich obecných lhůtách.

Ke dni předložení konečné zprávy je insolvenční správce povinen podle § 244 odst. 3 DŘ zpracovat řádné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou dosud nebylo podáno. Tvrzenou daňovou povinnost je povinen zahrnout do konečné zprávy! Takto tvrzená daňová povinnost se stává pohledávkou za majetkovou podstatou, a jako takovou je nutno ji uhradit ještě před podáním návrhu na rozvrhové usnesení. Lhůta k podání tohoto přiznání je pak 15 dnů ode dne jejího zpracování, tedy do 15 dnů ode dne předložení konečné zprávy. I zde platí lex specialis pro daň z přidané hodnoty, kdy zdaňovací období končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byla konečná zpráva vyhotovena, a pro daň z příjmu fyzických osob, kdy je podáváno dílčí daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob s přihlédnutím ke specifikům podle § 38gb ZDP.

Příklad na účetní problematiku

Účtování u obchodní korporace v konkurzu

Na základě věřitelského insolvenčního návrhu bylo zahájeno insolvenční řízení na dlužníka – obchodní korporaci (pro zjednodušení není plátcem DPH). Dne 1. 11. 2018 zjistil soud úpadek dlužníka, a zároveň na jeho majetek prohlásil konkurz, a ustanovil do funkce insolvenčního správce. Zdaňovacím obdobím dlužníka je kalendářní rok.

Dlužník ke dni 31. 10. 2018 provedl inventarizaci majetku a závazků, na jehož základě sestavil mimořádnou účetní závěrku za část účetního období od 1. 1. 2018 do 31. 10. 2018.

Rozvaha ke dni 31. 10. 2018 – před úpravami
021  Stavby  1 000  000  411  Základní kapitál  200  000 
081  Oprávky ke stavbám  - 200  000  421  Rezervní fond  10  000 
022  Hmotné movité věci a jejich soubory  1 000  000  429  Neuhrazená ztráta minulých let  - 110  000 
082  Oprávky k hmotným movitým věcem a jejich souborům  - 800  000  (431)  Výsledek hospodaření za část roku 2018 (ztráta)  - 500  000 
132  Zboží na skladě a v prodejnách 200  000  321  Dodavatelé 800  000 
211  Peněžní prostředky v pokladně 10  000  331  Zaměstnanci  200  000 
311  Odběratelé  100  000  451  Rezervy podle zvláštních právních předpisů  200  000 
391  Opravná položka k pohledávkám  - 50  000  461  Dlouhodobé závazky k finančním institucím  400  000 
381  Náklady příštích období (NPO)  40  000  384  Výnosy příštích období (VPO)  100  000 
Aktiva celkem 1  300  000 Pasiva celkem 1  300  000

Doplňující údaje k rozvaze (podle zvolené struktury pro další výklad):

  • v rozvaze jsou již zohledněny účetní odpisy (oprávky) DHM za období od 1. 1. do 31. 10. 2018

  • v rozvaze jsou zohledněny inventarizační rozdíly,

  • zásoby zboží na skladě jsou zastaralé, a proto bylo z důvodu věrného a poctivého obrazu účetnictví přistoupeno k tvorbě opravných položek ve výši 50 % jejich účetní hodnoty, 100 000 Kč, MD 559/D 196,

  • rezervu na opravu staveb je nutno rozpustit (zrušit), jelikož oprava staveb nebude v insolvenčním řízení provedena; došlo k podstatné změně podmínek tvorby rezerv podle zákona o rezervách a v souladu s § 7 ZoRe nelze daňově účinné rezervy tvořit za poplatníky, kteří se nacházejí v konkurzu; - 200  000 Kč, MD 552/D 45110,

  • náklady příštích období se týkají předplacených reklamních služeb na období následujících 4 měsíců. Dlužník si byl vědom své svízelné situace a smlouvu vypověděl ještě před účinnosti rozhodnutí o prohlášení úpadku. Z tohoto titulu mu vznikl nárok na refundaci ¾ uhrazené zálohy ve výši 30 000 Kč, MD 315/D 381,

  • výnosy příštích období se týkají nájemného přijatého předem za pronájem kancelářských prostor na období příštích 10 měsíců. Nájemci byla smlouva insolvenčním správcem vypovězena k 31.12.2018, a z tohoto titulu vznikla nájemci pohledávka ve výši 8/10 předplaceného nájemného ve výši 80 000 Kč, MD 384/325.

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) k 31. 10. 2018 není pro naše účely podstatný, nicméně na základě zachycených účetních operací se změní o 100 000 Kč.

Pro účely tvorby rozvahy není rozhodující, zda si všichni věřitelé uplatnili své pohledávky, které jsou u dlužníka zaneseny na účtu 321 – Dodavatelé, zda je insolvenční správce uznal, anebo zda nebudou v insolvenčním řízení hrazeny, jelikož se jedná o závazky, které se podle § 170 IZ v insolvenčním řízení neuspokojují. V rozvaze společnosti je nutno mít zohledněny veškeré existující závazky, a to zcela bez ohledu na probíhající insolvenční řízení. V účetnictví musí být zachycen i majetek, který není sepsán v majetkové podstatě dlužníka a jeho zpeněžení nebude sloužit k uspokojení přihlášených věřitelů. Neplatí tedy, že soupis majetkové podstaty pro účely insolvenčního řízení je totožný se evidencí majetku dlužníka.

Rozvaha ke dni 31. 10. 2018 – po úpravách
Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál
021  Stavby  1  000  000  411  Základní kapitál  200  000 
081  Oprávky ke stavbám  - 200  000  421  Rezervní fond  10  000 
022  Hmotné movité věci a jejich soubory  1  000  000  429  Neuhrazená ztráta minulých let  - 110  000 
082  Oprávky k hmotným movitým věcem a jejich souborům - 800  000  (431)  Výsledek hospodaření za část roku 2018 (ztráta)  - 400  000 
132  Zboží na skladě a v prodejnách 200  000  321  Dodavatelé 800  000 
196  Opravná položka ke zboží  - 100  000  325  Ostatní dluhy  80  000 
211  Peněžní prostředky v pokladně  10  000  331  Zaměstnanci  200  000 
311  Odběratelé  100  000   --- ----------  ----- 
391  Opravná položka k pohledávkám  - 50  000   --- ----------  ----- 
315  Ostatní pohledávky  30  000  461  Dlouhodobé závazky k finančním institucím  400  000 
381  Náklady příštích období (NPO)  10  000  384  Výnosy příštích období (VPO)  20  000 
Aktiva celkem 1 200  000 Pasiva celkem 1  200  000

Z rozvahy je například patrno, jak se pasiva, cizí zdroje, z výnosů příštích období ve výši 100 000 Kč rozdělily na pasiva, cizí zdroje, skládající se z výnosů příštích období ve výši 20 000 Kč a závazku vůči nájemci ve výši 80 000 Kč.

Zahajovací (úpadková) rozvaha k 1. 11. 2018 sestavená insolvenčním správcem navazuje na rozvahu dlužníka k předešlému dni. Správce následně v průběhu insolvenčního řízení proúčtoval následující operace:

  • podíl v obchodní korporaci XXX, s.r.o., nezachycený v účetnictví oceněný dle hodnoty podílu ve   výši 50  000 Kč, MD 063/D 648,

  • drobný DHM nezachycený v účetnictví v reprodukční pořizovací ceně 20 000 Kč, MD 028/D 648,

  • výsledek hospodaření za období 1. 1. až 31. 10. 2018 (- 400  000 Kč) byl přeúčtován na MD 429/D 431.(pozn. Případná daňová povinnost by byla správcem daně přihlášená přihláškou pohledávky a uspokojovala se v rozvrhu).

V průběhu insolvenčního řízení došlo k proúčtování následujících operací

Insolvenční správce v souladu s IZ prověřil neplatné nebo neúčinné úkony dlužníka, přičemž zjistil, že:

  1. Obchodní korporaci A byly prodány zásoby zboží v účetní hodnotě 200  000 Kč za nepřiměřeně nízkou cenu ve výši 50  000 Kč, přičemž cena obvyklá v době prodeje činila 300  000 Kč. Insolvenční správce a kupující se dohodli na vzájemném odstoupení od kupní smlouvy, aniž by musel insolvenční správce iniciovat soudní spor týkající se neúčinnosti právních úkonů bez přiměřeného protiplnění. Kupující navrátil do majetkové podstaty dlužníka zboží ve výši 200 000 Kč, MD 132/ D 504, a insolvenční správce zaúčtoval pohledávku za majetkovou podstatou vůči kupujícímu vyplývající z odstoupení od kupní smlouvy za dané zboží ve výši 50 000 Kč, MD 604/D 325. Skladové zásoby byly následně insolvenčním správcem zpeněženy v dražbě. Veškeré zboží se vydražilo za cenu 330  000 Kč, odměna dražebníka byla stanovena ve výši 30 000 Kč. V souvislosti s těmito operacemi insolvenční správce proúčtoval:
    • výnos ze zpeněžení zboží 330 000 Kč, MD 311/D 604,

    • náklady spojené se zpeněžením, odměna dražebníka 30 000 Kč, MD 548/D 321,

    • zápočet odměny dražebníka a výnosu ze zpeněžení 30 000 Kč, MD 321/D 311, kdy dražebník vydal insolvenčnímu správci částku za zpeněžení poníženou o svou odměnu,

    • přijetí kupní ceny na účet insolvenčního správce 300 000 Kč, MD 221/D 311,

    • vyskladnění veškerého zboží 400 000 Kč, MD 504/D 132,

    • rozpuštění OP ke zboží -100 000 Kč, MD 559/D196

  2. Obchodní korporaci B byl prodán osobní automobil za nepřiměřeně nízkou cenu ve výši 20 000 Kč. Insolvenční správce u soudu podal odpůrčí žalobu z titulu neúčinnosti právních úkonů bez přiměřeného protiplnění. Soudem bylo ve sporu odpůrčí žalobě vyhověno a poté insolvenční správce do majetkové podstaty dlužníka zapsal předmětný automobil v hodnotě ocenění ve výši 200 000 Kč a očekával, že kupující B jej do majetkové podstaty vydá ke zpeněžení. Nicméně kupující ještě před ukončením odpůrčí žaloby automobil prodal třetí osobě. Insolvenční správce tedy požadoval přiměřené finanční plnění ve výši hodnoty ocenění předmětného automobilu ve výši 200 000 Kč, MD 315/ D 648. Obchodní korporace plnění do majetkové podstaty vydala 200 000 Kč, MD 221/D 315.
  3. Insolvenční správce se souhlasem věřitelského orgánu uzavřel dohodu o narovnání na pohledávku dlužníka ve výši 100 000 Kč, vůči které byla již vytvořena OP ve výši 50 %. Dohodou o narovnání insolvenční správce přijal plnění za pohledávku v celkové výši 60 000 Kč, přičemž pohledávka ve výši 40 000 Kč touto dohodou zanikla. Insolvenční správce tuto transakci proúčtoval následovně:
    • rozpuštění OP ve výši 50% hodnoty pohledávky, -50 000 Kč, MD 559/ D 391

    • odpis zaniklé části pohledávky ve výši 40 000 Kč, MD 546/D 311,

    • inkaso pohledávky dle dohody o narovnání ve výši 60 000 Kč, MD 221/D 311.

  4. Insolvenční správce se souhlasem zajištěného věřitele zpeněžil majetek dlužníka, výrobní zařízení v pořizovací hodnotě 1 000 000 Kč a účetní hodnotě 200 000 Kč, vůči kterému si uplatňovala své zajišťovací právo bankovní instituce se svou neuhrazenou pohledávkou ve výši 180 000 Kč, za částku 250 000 Kč. Náklady spojené se zpeněžením a správou majetku byly vyčísleny v hodnotě 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že majetek byl zpeněžen za cenu vyšší, než je celková přihlášená pohledávka zajištěného věřitele, není uspokojování tohoto věřitele nijak kráceno. Insolvenční správce proúčtoval následující operace:
    • Vyřazení majetku ve výši 1 000 000 Kč, MD 082/D 022.

    • Doúčtování odpisu ke dni zpeněžení 80 000 Kč, MD 551/D 082.

    • Proúčtování zůstatkové ceny majetku ve výši 120 000 Kč, MD 541/D 082.

    • Zpeněžení majetku dlužníka 250 000 Kč, MD 311 /D 641.

    • Náklady spojené se zpeněžením 50 000 Kč, MD 548/D 321.

    • Uspokojení zajištěného věřitele 180 000Kč, MD 461/D 221.

    • Uspokojení nákladů spojených se zpeněžením 50 000 Kč, MD 321/D 221.

  5. Vzhledem k tomu, že podíl v obchodní korporaci XXX, s.r.o., která se nachází v likvidaci a likvidační zůstatek je předpokládán ve výši 0 Kč, byl tento majetek vyřazen ze soupisu majetkové podstaty dlužníka jako nezpeněžitelný. Vzhledem k tomu, že se jedná o cenný papír představující účast v osobě s podstatným vlivem, nebude hodnota tohoto podílu přeceňována na reálnou hodnotu. Tato transakce se nijak účetně neprojevila, jelikož majetek byl pouze vyřazen ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, nadále zůstal v majetku dlužníka, tudíž je nadále zachycen v jeho účetnictví. Z účetnictví dlužníka bude odepsán až poté, co bude likvidace skončena.
  6. Insolvenční správce eviduje v majetku stavby dlužníka, vůči nimž je evidováno v katastru nemovitosti zajišťovací právo vůči věřiteli ABC, jeho pohledávka je evidována na účtu 321 ve výši 500 000 Kč. Tento věřitel si ovšem svou zajištěnou pohledávku u insolvenčního soudu neuplatnil, a tudíž nebude v insolvenčním řízení z předmětu zajištění uspokojován, přestože jeho pohledávka existuje a je zachycena v rozvaze společnosti. Insolvenční správce zpeněžil tento majetek dlužníka za cenu 400 000 Kč, k této transakci se váží následující operace:
    • Pohledávka vyplývající ze zpeněžení 400 000 Kč, MD 311/D 641.

    • Úhrada pohledávky 400 000 Kč, MD 221/D 311.

    • Vyřazení staveb 1 000 000 Kč, MD 081/D 021.

    • Doúčtování odpisu k datu zpeněžení 70 000 Kč, MD 551/D 081.

    • Zůstatková cena prodaného majetku 730 000 Kč, MD 541/D 081.

(Pozn. V souladu s § 167 odst. 4 IZ zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. Současně v souladu s ustanovením § 285 odst. 1 IZ, zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku:

  1. účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, účinky doručení vyrozumění o zahájení exekuce a účinky vydaných exekučních příkazů,
  2. ostatní závady váznoucí na zpeněžovaném majetku, včetně neuplatněných předkupních práv podle §284 odst. 3 a 4, a včetně závad zapsaných ve veřejném seznamu, není-li stanoveno jinak.

Znamená to tedy, že kupující bude mít list vlastnictví, který bude zcela očištěn od veškerých majetkových práv vůči třetím osobám, jelikož povinností insolvenčního správce po prodeji majetku bude zaslání oznámení

Nahrávám...
Nahrávám...