Input:

§ 99 ZP Projednání hromadné úpravy pracovní doby s odbory

22.4.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2.4.99
§ 99 ZP Projednání hromadné úpravy pracovní doby s odbory

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 4 – použití občanského zákoníku pro pracovněprávní vztahy

    • § 4a – možnost odchýlení se od ustanovení zákoníku práce

    • § 19 – neplatnost právních jednání

    • § 22 – kolektivní smlouva

    • § 34b odst. 1 – povinnost přidělovat práci ve stanoveném rozsahu

    • § 81 – rozvržení pracovní doby

    • § 83 – maximální délka směny

    • § 85 – pružné rozvržení pracovní doby

    • § 86, 87 – konto pracovní doby

    • § 88, 89 – přestávka v práci a bezpečnostní přestávka

    • § 90 – nepřetržitý odpočinek mezi směnami

    • § 91 – nařizování práce ve dnech pracovního klidu

    • § 92 – nepřetržitý odpočinek v týdnu

    • § 93 – práce přesčas

    • § 94 – noční práce

    • § 278 odst. 3 – definice projednání

    • § 280 – povinnost projednání obecně

    • § 287 – projednání s odborovou organizací

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

    • § 1 odst. 2 – možnost odchýlení se od ustanovení občanského zákoníku

    • § 582 – neplatnost právního jednání pro vadu formy

    • § 1724 až 1766 – sjednávání smluv

Komentář

Zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace, případně více odborových organizací, je povinen projednat opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnosti nařizování práce ve dnech pracovního klidu a noční práce s odborovou organizací. Povinnost projednání má pouze ten zaměstnavatel, u něhož odborová organizace působí. Zaměstnavatel, u něhož odborová organizace nepůsobí, případně zaměstnavatel, u něhož vznikla rada zaměstnanců, povinnost upravenou v § 99 ZP nemá. Ustanovení § 99 ZP je speciálním ustanovením k § 287 ZP, podle kterého je zaměstnavatel povinen s odborovou organizací projednávat např. ekonomickou situaci zaměstnavatele, množství práce a pracovní tempo, změny organizace práce, systém odměňování a hodnocení zaměstnanců, systém školení a vzdělávání zaměstnanců, opatření k zaměstnávání zejména mladistvých a osob se zdravotním postižením a obecně další nevyjmenovaná opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců.

Hromadná úprava pracovní doby

Hromadnou úpravou pracovní doby se rozumí rozhodnutí týkající se většího počtu zaměstnanců, zpravidla u zaměstnavatele vydávaných rozhodnutí o rozvržení pracovní doby. Jedná se o rozhodnutí zaměstnavatele o zvoleném pracovním režimu, tedy o tom, zda bude práce konána v jednosměnném, dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu. Opatřením je rozhodnutí zaměstnavatele i o tom, zda pracovní doba bude rozvržena rovnoměrně či nerovnoměrně, jak dlouhé směny budou stanoveny, jak bude stanoven odpočinek mezi směnami a v neposlední řadě patří do hromadné úpravy pracovní doby také stanovení nepřetržitého odpočinku v týdnu podle § 92 ZP a určení počátku a konce pracovních směn a délka pracovního týdne. Mezi rozhodnutí o rozvržení pracovní doby patří i rozhodnutí o pružné pracovní době nebo o tom, zda pracovní doba bude rozvržena jako konto pracovní doby. Součástí rozvržení pracovní doby je také určení přestávky na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce, u mladistvých zaměstnanců její poskytnutí nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Hromadná úprava pracovní doby se vždy týká rozhodnutí zaměstnavatele, který blíže nespecifikovanému počtu zaměstnanců rozvrhuje pracovní dobu. Vymezení pracovní doby se týká všech zaměstnanců u zaměstnavatele anebo všech zaměstnanců konkrétního organizačního útvaru či provozu, v němž je hromadně pracovní doba všem zaměstnancům rozvrhována. Hromadnou úpravou v tomto směru se rozumí i odlišná rozvržení pracovní doby pro některé skupiny zaměstnanců identifikované např. druhem práce, aniž by se muselo jednat o organizačně samostatný útvar zaměstnavatele, např. zajišťování nepřetržité údržby či servisu pro zákazníky anebo ostraha objektu zaměstnavatele apod. Hromadným rozvržením pracovní doby se rozumí i situace, kdy rozvržení pracovní doby není stejné pro všechny provozy či organizační útvary, ale je různé v závislosti na provozních potřebách.

Projednání s odbory

Projednání s odborovou organizací znamená takovou formu spolupráce mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, kdy zaměstnavatel odborové organizaci předloží návrh, vyžádá si její stanovisko, případně podá odborové organizaci vysvětlení, vždy s cílem dosáhnout shody na přijatém opatření. Nedojde-li však ke shodě stanovisek, rozhoduje o všech úpravách týkajících se pracovní doby zaměstnavatel. Jestliže zaměstnavatel neprojedná rozhodnutí o hromadné úpravě pracovní doby s odborovou organizací, porušuje sice ustanovení § 99 ZP, avšak jeho rozhodnutí o přijatých hromadných úpravách pracovní doby jsou platná a neprojednání s

Nahrávám...
Nahrávám...