Input:

č. 704/2005 Sb. NSS; Daň z převodu nemovitostí: určení základu daně

č. 704/2005 Sb. NSS
Daň z převodu nemovitostí: určení základu daně
k § 10 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákonů č. 18/1993 Sb. a č. 322/1993 Sb.
Součástí kupní ceny, z níž se určuje základ daně z převodu nemovitostí [§ 10 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí], jsou veškerá finanční plnění sjednaná jako úhrada za prodávané nemovitosti, tedy i částka, kterou se kupující zavázala uhradit za prodávající jejich věřiteli.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2005, čj. 2 Afs 210/2004-81)
Věc: Eva M. v K. proti Finančnímu ředitelství v Plzni o daň z převodu nemovitostí, o kasační stížnosti žalobkyně.

Finanční úřad Karlovy Vary vyměřil žalobkyni dne 5. 11. 2001 daň z převodu nemovitostí ve výši 38 750 Kč; žalovaný pak svým rozhodnutím ze dne 3. 7. 2002 zamítl odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí.
Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně žalobou, kterou Krajský soud v Plzni dne 7. 4. 2004 zamítl. Ve svém rozsudku vyšel z prokázaných skutečností, že žalobkyně převedla své ideální spoluvlastnické podíly na nemovitostech, a stala se tak poplatníkem daně z převodu nemovitostí podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále jen „zákon č. 357/1992 Sb.“), a správce daně správně do základu daně zahrnul nejen v kupní smlouvě uvedenou kupní cenu, ale i částku v této smlouvě deklarovanou jako odstupné za uvolnění převáděného bytu a částku, kterou se kupující zavázala za žalobkyni a za jejího manžela uhradit jejich dlužníkovi. Ze strany správce daně nedošlo k porušení namítaných principů volných smluvních vztahů, ale jednalo se o plnění povinností ke správnému a úplnému zjištění a stanovení daně. Ta byla stanovena v souladu s § 9 a § 10 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.; správce daně přitom vycházel ze skutečného obsahu právního úkonu ve smyslu § 2 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Částka za odstupné byla v kupní smlouvě sjednána v době, kdy vůbec nebyla uzavřena tvrzená nájemní smlouva, a v kupní smlouvě byla stanovena povinnost byt vyklidit. Závazek úhrady dluhu za prodávající městu K. je třeba podle názoru krajského soudu hodnotit jako závazek splnění dluhu ve prospěch třetí osoby, a to v souvislosti s převodem podílu na nemovitostech. Soud přitom vzal v úvahu i úmysl prodávajících vyjádřený ve smlouvě jimi uzavřené s realitní kanceláří ohledně dosažení určité kupní ceny.
Rozsudek Krajského soudu v Plzni napadla žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností, ve které jednak namítá nepřezkoumatelnost rozsudku pro nedostatek důvodů spočívající v posouzení námitky, které se stěžovatelka žalobou nedovolávala, a naopak v opomenutí námitek jí uplatněných. Dále namítá nezákonnost rozsudku spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, a to konkrétně posouzení právní otázky podstatného snížení platebního výměru Finančního úřadu Karlovy Vary ze dne 5. 11. 2001 při nesprávném výpočtu kupní ceny a při nerespektování skutečnosti, že k úhradě fakticky nedošlo. Soud
Nahrávám...
Nahrávám...