č. 577/2005 Sb. NSS; Daň z příjmů právnických osob: zdanění úroků z úvěrů podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění
č. 577/2005 Sb. NSS
Daň z příjmů právnických osob: zdanění úroků z úvěrů podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění
k § 25 odst. 1 písm. w), § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, § 36 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 37 a § 38d odst. 2, 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2001 a 2002
k čl. 3, 10 a 11 Smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku, vyhlášené pod č. 32/1994 Sb. (v textu též „smlouva s USA“)
k čl. 3, 10 a 11 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku, vyhlášené pod č. 138/1974 Sb. (v textu též „smlouva s Nizozemím“)
k čl. 31 a 32 Vídeňské úmluvy o smluvním právu, vyhlášené pod č. 15/1988 Sb.
Posuzovala-li se daňová povinnost souvisící s úvěrovými smlouvami ve zdaňovacím období r. 2001 a r. 2002 na základě § 37 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, které jednoznačně vymezují pojmy „úroky“ a „dividendy“, není důvod k užití doplňkových výkladových prostředků podle Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Odpovídají-li vyplácené úroky vymezení tohoto pojmu v mezinárodních smlouvách, podléhají zdanění ve státě jejich příjemce.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10.2.2005, čj. 2 Afs 108/2004-106)
Věc: Společnost s ručením omezeným A. proti Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, o daň z příjmů právnických osob vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, o kasační stížnosti žalovaného.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 19. 5.2004 zrušil k žalobě žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 1. 2004 a dvě rozhodnutí Finančního úřadu v Táboře ze dne 28. 4. 2003; těmito rozhodnutími byla žalobci předepsána daň z příjmů právnických osob vybíraná srážkou za zdaňovací období roku 2001 a roku 2002 ve výši 1 827 233 Kč. Krajský soud posuzoval, zda se zřetelem na mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění lze považovat nadměrné úroky za dividendy a v České republice je zdaňovat podle § 36 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, zvláštní sazbou s tím, že srážku je podle § 38 odst. 2 téhož zákona povinen provést žalobce jako plátce daně, nebo zda mají být dotčené úroky považovány za standardní úroky, a tudíž zdaňovány pouze ve státě příjemce. Dospěl přitom k závěru, že se o dividendy nejedná; jejich zdanění správcem daně bylo tedy neopodstatněné.
Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Poukázal na úvěrové smlouvy (smlouvu o konsolidovaném úvěru a smlouvy o akvizičním úvěru), které žalobce dne 10. 3. 1999 uzavřel se společností T. (daňovým rezidentem USA) a se společností E. (daňovým rezidentem Nizozemí); úvěry byly poskytnuty na dobu neurčitou s tím, že je žalobce bude splácet z prvních prostředků zbylých po uhrazení provozních a dalších výslovně vypočtených nákladů. Na základě těchto smluv žalobce…
