č. 4248/2021 Sb. NSS; Mezinárodní ochrana: vylučující klauzule; zásada non-refoulment
č. 4248/2021 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: vylučující klauzule; zásada non-refoulment
k § 15 a § 15a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
I. V řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany nemůže Ministerstvo vnitra při posuzování důvodného podezření ze spáchání vážného (nepolitického) zločinu [§ 15 odst. 1 písm. b) a § 15a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu] vycházet výhradně z rozhodnutí soudu o přípustnosti vydání žadatele o mezinárodní ochranu k trestnímu stíhání do jiného státu. Naopak je povinno si na základě relevantních podkladů učinit vlastní samostatnou a dostatečně odůvodněnou úvahu o naplnění podmínek pro aplikaci vylučující klauzule ve smyslu azylového, nikoli jen extradičního práva.
II. Rozhodne-li Ministerstvo vnitra v řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany o tom, že azyl a doplňkovou ochranu nelze udělit [§ 15 a § 15a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu], nezkoumá již, zda v důsledku aplikace vylučujících klauzulí (ne)dojde k porušení zásady non-refoulement.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 8. 2021, čj. 8 Azs 192/2020-48)
Prejudikatura: č. 2174/2011 Sb. NSS a č. 3943/2019 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu, č. 160/2013 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 665/11) a č. 124/2014 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 2211/13); rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 11. 2010, B a D (C-57/09 a C-101/09).
Věc: A. Z. proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalobce dne 12. 4. 2016 požádal o udělení mezinárodní ochrany. Důvodem bylo pronásledování v Ruské federaci z důvodu uplatňování politických a náboženských svobod, příslušnosti k určité sociální skupině a rovněž hrozící vážná újmě na životě a zdraví v případě návratu do této země. Současně žalobce sdělil, že vystupuje také pod jménem A. A., pod nímž je veden v evidenci Vazební věznice Praha Pankrác. Uvedl, že je čečenské národnosti, islámského náboženského přesvědčení. Je zastánce nezávislosti Čečenska. Je ženatý, má dvě děti. Do České republiky přijel v roce 2015 na základě rumunských dokladů na jméno A. A. O mezinárodní ochranu již neúspěšně žádal v jiných zemích Evropské unie (v Polsku, Dánsku a Rakousku). V Německu pak na výsledek řízení nepočkal. Jeho manželka a děti jsou v Německu, kde získaly azyl.
Hlavním důvodem podání žádosti bylo, že je zastánce nezávislého Čečenska. Za první čečenské války (prosinec 1994 až srpen 1996) byl mladý a byl průvodcem bojovníků. Krátce se zapojil i do druhé čečenské války (srpen 1999 až květen 2000, resp. podzim 2001). Když však pochopil, že v této válce již nejde o nezávislost Čečenska, ale o náboženské otázky, ukončil svou činnost. Poté jej začali vyslýchat, v roce 2008 byl vyslýchán maskovanými lidmi, nevěděl, o koho jde. Vzhledem ke své krátké účasti ve válce již neznal bojovníky a velitele z druhé čečenské války. Když toto řekl, začali jej bít. Poté si již nic nepamatuje, probudil se až později, kdy mu lékař řekl, že byl postřelen do hlavy. Proto následně odjel do Evropy.
Žalovaný dne 15. 4. 2020 rozhodl, že žalobci podle § 15 odst. 1 písm. b) a § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu nelze udělit azyl ani doplňkovou ochranu pro důvodné…
