DANĚ, ÚČETNICTVÍ, MZDY
    z pohledu KONTROL

dnes je 19.4.2024
Input:

§ 38o ZDP Zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně

3.4.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

3.1.4.1.19
§ 38o ZDP Zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně

Ing. Martin Děrgel

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ)

    • - § 135 až 137
    • - § 141
    • - § 145
    • - § 250

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 6
    • - § 38g
    • - § 38h
Komentář

Komentář k § 38o ZDP

Pokud by neexistoval postih za porušení daňových povinností, sotva by si někdo daněmi komplikoval život. Naštěstí pro státní pokladnu takovéto sankce existují, a to výrazné, i proto je lepší přiznávat a platit daně řádně a včas. Sankcím za daňové chyby se věnuje celá 4. část daňového řádu – "Následky porušení povinností při správě daní". Od roku 2015 zde najdeme pět druhů sankcí daňových subjektů.

  • pořádková pokuta (obecně za ztěžování správy daní),

  • pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (např. za zapomenutou registraci k dani),

  • pokuta za opožděné tvrzení daně (tj. za podání přiznání, hlášení či vyúčtování po termínu),

  • penále (za krácení daně nebo navýšení ztráty anebo odpočtu, pokud jej odhalí správce daně),

  • úrok z prodlení (za pozdní úhradu splatné daně).

Daňový řád sice zná i další postihy, ale tyto už nehrozí poplatníkům a plátcům daní, nýbrž správci daně a jeho zaměstnancům: pokuta za porušení povinnosti mlčenlivosti, úrok z neoprávněného jednání správce daně a úrok z daňového odpočtu. Obecně lze sice mezi sankce počítat také úrok z posečkané částky úhrady daně nebo z rozložení její úhrady na splátky podle § 156 DŘ a § 157 DŘ. Ovšem tento má věcně spíše charakter férové úplaty za "časovou hodnotu peněz", neboť pokud by si daňový subjekt místo posečkání daně alternativně vzal na její včasnou úhradu úvěr, musel by bance také platit úroky. Těmito se zde proto podrobněji zabývat nebudeme.

Nás bude tentokrát zajímat jen pokuta za opožděné tvrzení daně. Stručně si představme její právní úpravu v § 250 DŘ. Jde o speciální sankci za nepodání nebo opožděné podání stěžejních daňových tiskopisů (přiznání, hlášení a vyúčtování), pro které DŘ zavedl zastřešující zkratku "daňová tvrzení". Tato pokuta má proto přednost před pokutou za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a DŘ, a rozlišují se dva typy:

  1. Pokuta za opožděné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání
  2. Pokuta za jiná opožděná tvrzení (hlášení, vyúčtování) povinně podávaná plátcem daně

První typ pokuty trestá poplatníka i plátce za to, že nepodal daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo tak učinil později než 5 pracovních dnů po stanovené lhůtě, a činí:

  1. 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
  2. 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše 5 % odpočtu,
  3. 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše 5 % daňové ztráty.

Kontrolní otázka. Může touto pokutou správce daně potrestat poplatníka, který podá dodatečné přiznání na nižší daňovou povinnost po zákonem stanoveném termínu, tj. do konce měsíce následujícího od měsíce, kdy byly zjištěny důvody pro jeho podání (viz § 141 DŘ)? Nemůže, protože podat toto přiznání nebyla povinnost. Ovšem tím pádem se dostává ke slovu obecnější předešlá pokuta za neplnění povinnosti nepeněžité povahy.

Druhý typ této pokuty stíhá jen plátce daně, který má povinnost podat hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, pokud tak neučiní nebo později než 5 pracovních dnů po stanovené lhůtě:

  • ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení,

  • nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

Pro oba typy pokut za opožděné tvrzení daně platí následující pravidla:

  • Pokud bude daňové tvrzení podáno sice opožděně, ale nejvýše o 30 dnů, bude pokuta pouze v poloviční výši. Dodatečnou podmínkou je, že nejde o notorického opozdilce a v daném roce nebylo u něj (ke dni vydání platebního výměru na tuto pokutu) zjištěno jiné prodlení při podáních daňových tvrzení.

  • Pokuta za opožděné tvrzení daně se nepředepíše a nehradí, pokud její výše nedosahuje ani 200 Kč.

  • Jestliže daňový subjekt nepodá daňové tvrzení ani dodatečně, použije se při výpočtu pokuty stanovená horní hranice a současně takováto pokuta bude činit vždy minimálně 500 Kč.

  • Maximální výše pokuty nepřesáhne absolutní limit 300 000 Kč.

  • V případě této daňové sankce nelze správce daně požádat o jejich prominutí nebo snížení.

Daňový řád vznikl z důvodu více méně samostatného řešení procesních otázek správy daní – včetně sankcí. Ale kvůli trvalému růstu právních regulací a jejich komplikovanosti již systém daňových trestů nekončí za branami DŘ, ale stále častěji se dostává v podobě výjimek do hmotně-právních daňových předpisů, zejména do ZDP. Což je i případ komentovaného nového ustanovení § 38o ZDP, kterým se do tohoto "ne-procesního" daňového zákona dostala výjimka týkající se…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
          Nahrávám...