Input:

č. 3605/2017 Sb. NSS; Veřejné zdravotní pojištění: pohledávky z mimosmluvních sankcí

č. 3605/2017 Sb. NSS
Veřejné zdravotní pojištění: pohledávky z mimosmluvních sankcí
k § 170 písm. d) a § 359 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 399/2012 Sb.
Ustanovení § 359 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, neumožňuje stanovit v reorganizačním plánu zánik pohledávek z mimosmluvních sankcí postihujících majetek dlužníka dle § 170 písm. d) téhož zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2017, čj. 4 Ads 51/2017-28)
Prejudikatura: č. 1239/2007 Sb. NSS.
Věc: Akciová společnost ČKD Kutná Hora proti Rozhodčímu orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky o zaplacení penále, o kasační stížnosti žalobkyně.

Dne 23. 10. 2014 uložila Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, regionální pobočka Praha, pobočka pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj (správní orgán prvního stupně) žalobkyni povinnost zaplatit podle § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, penále ve výši 2 106 810 Kč.
Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaný výrokem I. rozhodnutí ze dne 14. 1. 2015 zamítl a platební výměr potvrdil. Výrokem II. dále rozhodl o žádosti žalobkyně o odstranění tvrdosti zákona ve věci povinnosti zaplatit uvedené penále tak, že podle § 53a odst. 2, 3 a 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, snížil penále na částku 1 000 000 Kč.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu, v níž namítala, že penále za nezaplacení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, u kterého povinnost zaplatit penále vznikla po prohlášení konkursu, je z uspokojení v konkurzu vyloučeno. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že v reorganizačním plánu využila možnosti krácení pohledávek z mimosmluvních sankcí, neboť v čl. 10.2 odstavci IV. stanovil, že účinností reorganizačního plánu zanikají také pohledávky z mimosmluvních sankcí. Reorganizační plán nabyl účinnosti dne 4. 9. 2012. Tímto dnem tak podle žalobkyně zaniklo penále z prodlení s platbami pojistného na veřejné zdravotní pojištění za období od 21. 2. 2011 do 4. 9. 2012, a správní orgány tak nebyly oprávněny je žalobkyni vyměřit, neboť tato pohledávka již neexistovala.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 8. 2016, čj. 11 Ad 5/2015-45, žalobu zamítl. S ohledem na skutkový stav a § 31 odst. 2 písm. d) a § 33 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání*), dospěl k závěru, že penále spojené s prodlením žalobkyni vzniklo až po prohlášení konkurzu, a je proto z uspokojení pohledávek vyloučeno. Platební výměr, kterým bylo penále předepsáno, však nelze považovat za nezákonný, neboť povinnost hradit penále vznikla již samotným prodlením žalobkyně s hrazením pojištění. Platební výměr na penále pouze deklaruje tuto povinnost. Ačkoliv nelze tuto povinnost uspokojit za trvání konkurzu, může být předmětný platební výměr exekučním titulem po jeho skončení (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2007, čj. 1 Afs 78/2006-38, ze dne 11. 5. 2005, čj. 1 Afs 96/2004-62, č. 674/2005 Sb. NSS, a ze dne 21. 12. 2006, čj. 6 Ads 92/2005-49, č. 1129/2007 Sb. NSS).
Nejvyšší správní soud rozsudkem
Nahrávám...
Nahrávám...