Input:

č. 3349/2016 Sb. NSS; Daňové řízení: obnova řízení; Daň z převodu nemovitostí: absolutně neplatná kupní smlouva

č. 3349/2016 Sb. NSS
Daňové řízení: obnova řízení
Daň z převodu nemovitostí: absolutně neplatná kupní smlouva
k § 22 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákonů č. 18/1993 Sb. a č. 322/1993 Sb.*) (v textu jen „zákon o trojdani“)
k § 54 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků**) (v textu jen „daňový řád z roku 1992“)
Nedošlo-li k převodu vlastnictví nemovitosti, neboť smlouva byla absolutně neplatná, ovšem přesto byla na základě tohoto neplatného převodu pravomocně vyměřena daň z převodu nemovitostí, bylo možno se domáhat obnovy řízení nejpozději ve lhůtě pro vyměření daně podle § 22 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném do 31. 12. 2010 ve spojení s § 54 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2015, čj. 6 Afs 161/2014-84)
Prejudikatura: č. 979/2006 Sb. NSS, č. 1624/2008 Sb. NSS, č. 1629/2008 Sb. NSS a č. 1837/2009 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 102/1998 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 298/98).
Věc: Martina D. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z převodu nemovitostí, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalobkyně jako kupující uzavřela dne 10. 3. 2005 se společností Miniland.CZ s. r. o. jako prodávající kupní smlouvu o prodeji nemovitostí. Na základě této kupní smlouvy bylo do katastru nemovitostí s účinky ke dni 11. 4. 2005 zapsáno vlastnické právo žalobkyně. Jelikož prodávající společnost neuhradila splatnou daň z převodu nemovitostí, vyzval správce daně k zaplacení daňového nedoplatku žalobkyni jako zákonného ručitele. Proti výzvě podala žalobkyně v zákonné lhůtě dne 19. 12. 2005 odvolání. Následně bylo odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne 15. 12. 2006 částečně vyhověno a částka uvedená ve výzvě k zaplacení ručitelem byla snížena na 697 476 Kč. Žalobkyně daň zaplatila.
Prodávající společnost Miniland.CZ mezitím napadla platnost kupní smlouvy o prodeji nemovitostí civilní žalobou. Rozsudkem ze dne 15. 3. 2011, čj. 4 C 192/2005-396, Okresní soud Praha-západ její žalobě vyhověl a určil, že společnost Miniland.CZ je vlastnicí sporných nemovitostí. Krajský soud v Praze na základě odvolání žalobkyně (která v tomto civilním sporu vystupovala jako žalovaná) rozsudek okresního soudu potvrdil, a to rozsudkem ze dne 6. 10. 2011, čj. 27 Co 304/2011-461. Oba soudy vyšly z toho, že nepeněžitým vkladem sporných nemovitostí byl v roce 2000 zvýšen základní kapitál společnosti Miniland. CZ. Prodejem sporných nemovitostí „fakticky došlo ke snížení základního kapitálu“. Měla-li kupní smlouva „ve svých důsledcích vést ke snížení základního kapitálu, bylo třeba, aby jejímu uzavření předcházelo písemné rozhodnutí jediné společnice o snížení základního kapitálu ve formě notářského zápisu“ podle § 125 odst. 1 písm. e), § 127 odst. 4 a § 132 odst. 1 obchodního zákoníku*). Proto je kupní smlouva pro rozpor se zákonem od počátku absolutně neplatná podle § 39 občanského zákoníku z roku 1964**). Rozsudek odvolacího soudu v roce 2014 zrušil Nejvyšší soud, a to rozsudkem ze dne 13.
Nahrávám...
Nahrávám...