§ 33 ZDP

Komentář k § 33 odst. 1 ZDP

Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje:

Co se rozumí rekonstrukcí a modernizací je stanoveno v odstavci 2 a 3 zákona, avšak co přesně rozumět pod ostatními třemi pojmy v zákoně stanoveno není.

Vzhledem k absenci těchto pojmů je možno si pomoci s definicemi těchto pojmů ve stavebním předpise, což je smyslem, protože to v minulosti vyplývalo z odkazu na poznámku pod čarou, která stavební předpis vymezovala a to starý stavební zákon.

Definice těchto pojmů najdeme v "novém" stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), kde je v § 2 odst. 5 SZ stanoveno, že nástavba je změna dokončené stavby, kterou se stavba zvyšuje, přístavba je změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou a stavební úprava je změna dokončené stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, přičemž za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku 80 000 Kč, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP, i když mu toto ustanovení uplatnit je umožňuje.

Komentář k § 33 odst. 2 ZDP

Pokud tedy jsou provedeny zásahy do majetku, tak se zkoumá, jestli mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů a nikoliv účel či cíl, proč byly tyto zásahy provedeny. Pokud například bude účelem zásahu na majetku provedení jeho opravy, a přitom jako následek tohoto zásahu se změní technické parametry majetku, jde o rekonstrukci.

V pokynu GFŘ D–22 je k tomuto ustanovení uvedeno, že za změnu technických parametrů podle zákona se nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu, a to i v případě výměny oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken.

Z judikátu Nevyššího správního soudu (2 Afs 53/2008 – 48) v této souvislosti vyplývá, že je-li v daném případě řešena otázka, zda je možné výdaje na změnu dokončené stavby pro daňové účely uplatnit jako opravu nebo jako technické zhodnocení, je vždy nezbytné vycházet ze srovnání původního stavu hmotného majetku a stavu tohoto majetku po provedených zásazích.

Při posuzování technického zhodnocení nemovitosti podle ustanovení § 33 ZDP je potom třeba podle názoru Nejvyššího správního soudu v případě nemovitosti jako hmotného majetku veškeré zásahy do nemovitosti posuzovat ve vztahu k tomuto majetku, tj. k věci nemovité, jako celku.

Pokud tedy při výměně oken dojde nejenom k nahrazení oken v dřevěných rámech okny v rámech plastových, nýbrž také ke změně konstrukce oken, a v důsledku menších rozměrů oken nových také k přizpůsobení (dozdění) okenního rámu, ve světle platné právní úpravy se bude jednat již o technickém zhodnocení hmotného majetku, a to z následujících důvodů.

Rozhodující skutečností je v nyní projednávané věci to, že při výměně oken dřevěných za okna plastová došlo ke změně významných parametrů okna (zejména životnost, prostupnost tepla, nároky na údržbu), čímž bylo prakticky dosaženo zlepšení komfortu užívání celé nemovitosti.

Nejvyšší správní soud totiž souhlasí s tím, že pojem "technické parametry" je nutné vykládat ve vztahu k celku, tedy k technickým parametrům celé budovy, a dále ve vztahu k funkčnosti celé budovy.

Pokud by totiž bylo postupováno pouze formalisticky, již jen pouhou výměnu dřevěných oken za okna plastová by bez dalšího bylo nutné posuzovat jako technické zhodnocení.

Pokud však bylo správní praxí pro daňové účely nastaveno posuzování výměny použitého materiálu jako "opravy" (pozn. viz výše uvedený pokyn GFŘ D–22 a předtím pokyn Ministerstva financí D–300) a došlo-li nad rámec této akceptované výjimky v konkrétním případě v souvislosti s výměnou oken k dalším změnám na předmětné nemovitosti, je třeba výdaje spojené s výměnou oken posuzovat jako výdaje na rekonstrukci stavby, resp. technické zhodnocení.

Z dalšího rozsudku Nejvyššího správního soudu (8 Afs 4/2012 – 39) k výše uvedenému plyne, že pokud při stavebních pracích došlo ke změně technických parametrů, jedná se v zásadě o technické zhodnocení.

Výjimkou budou zejména situace, kdy změnu technických parametrů nutně přináší technický pokrok. Je zřejmé, že např. izolace budovy vyměněná po několika desítkách let bude mít lepší technické parametry (např. vyšší tepelný odpor při stejné tloušťce) než izolace původní, tato změna je však přisuzována přirozenému technickému pokroku a sama o sobě neznamená technické zhodnocení namísto opravy.

Jinými slovy, pokud daňový subjekt nahradí původní materiál prokazatelně nejbližším materiálem na trhu (např. proto, že původní materiál se již nevyrábí), taková náhrada nebude mít sama o sobě za následek technické zhodnocení ve smyslu § 33 odst. 2 ZDP. Tato skutečnost však nesmí být posuzována izolovaně, nýbrž v kontextu posuzované věci. Pokud například výměna potrubí souvisela s celkovou změnou koncepce…