Input:

§ 176 ZP Stravné zaměstnanců zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3

1.10.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2.7.176
§ 176 ZP Stravné zaměstnanců zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3

Ing. Karel Janoušek

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 152 – cesty, při nichž zaměstnanci cestovní náhrady přísluší

    • § 163 – stravné poskytované zaměstnancům v podnikatelské sféře

    • § 173– 174 – obecná ustanovení k poskytování cestovních náhrad zaměstnancům ve státní a příspěvkové sféře

  • prováděcí vyhláška MPSV o sazbě základní náhrady a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely cestovních náhrad, platná pro příslušné období

V § 176 je uvedeno stravné, které přísluší při pracovních cestách zaměstnancům ve státní a příspěvkové sféře.

Výše stravného

Při stanovení výše tuzemského stravného (dále jen stravné) se postupuje obdobně jako u zaměstnanců v podnikatelské sféře, nepoužijí se však ustanovení § 163 odst. 1 až 3 ZP, tj. ustanovení o výši stravného a o procentní výši jeho snížení při bezplatně poskytnutém jídle. Zaměstnavatel ve státní a příspěvkové sféře nesmí poskytnout zaměstnanci stravné mimo rámec rozpětí uvedených v § 176 odst. 1 ZP a upravených pro daný rok prováděcí vyhláškou MPSV. Pokud zaměstnavatel nejpozději před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného nesjedná anebo neurčí, stanoví se zaměstnanci stravné ze spodní hranice příslušného rozpětí.

Výše stravného se stanoví, s výjimkou dvoudenních pracovních cest, za každou pracovní cestu samostatně, a to i v případě několika pracovních cest uskutečněných v kalendářním dni. V případě dvoudenních pracovních cest se podle § 163 odst. 4 ZP upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dni, je-li to pro zaměstnance výhodnější. To neplatí pro stravné za dobu tuzemské části zahraniční pracovní cesty, kdy se stravné stanoví vždy za každý kalendářní den příslušné zahraniční pracovní cesty samostatně.

Byl-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu kratší než 5 hodin a na této cestě se nemůže stravovat obvyklým způsobem (pracovní cesta je cesta uskutečněná např. v době, kdy je v závodní jídelně vydáván oběd), může mu zaměstnavatel podle ustanovení § 176 odst. 2 ZP poskytnout, na základě svého rozhodnutí, stravné ve výši horní hranice rozpětí stravného platného pro pracovní cestu trvající 5 až 12 hodin.

Stravné zaměstnanci nepřísluší po dobu návštěvy člena rodiny a po dobu dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodu na straně zaměstnance. V těchto případech začíná nárok na stravné začátkem výkonu práce a končí ukončením výkonu práce.

Pokud je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od místa jeho výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné za dobu cesty do místa bydliště, za dobu výkonu práce v bydlišti a za dobu cesty zpět. Stravné mu nepřísluší po dobu, po kterou v tomto místě nevykonává určenou práci. Podmínkou je, že zaměstnavatel skutečně vyslal zaměstnance vykonat práci do jeho bytu a toto bydliště není sjednaným místem výkonu práce ani pravidelným pracovištěm zaměstnance. Ve vyúčtování cestovních náhrad pak zaměstnanec musí uvést také dobu výkonu práce.

Snížení stravného

Stravné, které zaměstnanci podle doby trvání pracovní cesty v kalendářním dni náleží (případně u dvoudenních pracovních cest stravné, které je pro zaměstnance výhodnější), je zaměstnavatel povinen snížit v případě, že bylo na příslušné pracovní cestě zaměstnanci poskytnuto, bez jeho finančního přispění, jídlo charakteru snídaně, oběda nebo večeře. Toto snížení činí za každé bezplatně poskytnuté jídlo:

  • 70 % stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hod.,

  • 35 % stravného při pracovní cestě trvající déle než 12 hod. a max. 18 hod.,

  • 25 % stravného při pracovní cestě trvající déle než 18 hod.

Kromě toho je v § 176 odst. 4 ZP uvedeno, že stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá:

  1. 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
  2. déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

K odstranění případných pochybností bylo zpřesněno, že stravné zaměstnanci za stanovených podmínek přísluší. Bylo upraveno právo na výši stravného v případě, že zaměstnanci bylo na

Nahrávám...
Nahrávám...