Input:

č. 1082/2007 Sb. NSS; Daň z převodu nemovitostí: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

č. 1082/2007 Sb. NSS
Daň z převodu nemovitostí: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
k § 9 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 3 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 420/2003 Sb.
k § 141 občanského zákoníku
Pokud spoluvlastníci zruší a vypořádají spoluvlastnictví k několika nemovitostem tak, že každý z nich bude nadále výlučným vlastníkem některé z těchto nemovitostí, přičemž hodnota nemovitostí každého z nich bude odpovídat hodnotě spoluvlastnických podílů, nepodléhá takové zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dani z převodu nemovitostí [a to ani podle § 9 odst. 1 písm. a) a ani podle § 9 odst. 3 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2006, čj. 1 Afs 28/2006-77)
Prejudikatura: č. 481/2005 Sb. NSS.
Věc: a) Anna P. a b) ak. arch. Jana T. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z převodu nemovitostí, o kasační stížnosti žalobkyň.

Žalobkyně byly rovnodílnými podílovými spoluvlastnicemi několika nemovitostí v celkové hodnotě 66 429 170 Kč. Dne 8. 3. 1999 uzavřely dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví tak, že každá z nich získala majetek ve stejné výši, činící 33 214 585 Kč.
Finanční úřad pro Prahu 6 platebním výměrem ze dne 5. 5. 2003 rozhodl o vyměření daně z převodu nemovitostí ve výši 699 115 Kč.
Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu odvolání žalobkyň rozhodnutím ze dne 17. 12. 2003 zamítlo, neboť dospělo k závěru, že popsaným způsobem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví došlo k výměně nemovitostí ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 357/1992 Sb.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 12. 2005 žalobu zamítl. Uvedl, že je-li věc v podílovém spoluvlastnictví, pak každý ze spoluvlastníků je vlastníkem nikoliv celku, ale konkrétně určeného podílu, vyjadřujícího míru, jakou se jednotlivý spoluvlastník podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Dojde-li k převodu podílu, změní tím konkrétně určená část nemovitosti svého vlastníka, do jehož práv a povinností vstupuje jiná osoba, zatímco převodcova spoluvlastnická práva zanikají. Dochází tedy k převodu nemovitosti, byť i jen její části, ovšem konkrétně určené. Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví obou žalobkyň došlo k vzájemnému převodu podílů na nemovitostech, spoluvlastnice si navzájem podíly vyměnily. Z daňového hlediska je pak podstatné, zda se jednalo o převod věci úplatný či nikoliv. Spoluvlastnický podíl přijímaný na jedné nemovitosti se tedy stal protiplněním za převáděný spoluvlastnický podíl na jiné nemovitosti. Jednalo se proto o úplatné převody podílů nemovitostí, které podléhají dani z převodu nemovitostí podle § 9 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb.
V kasační stížnosti žalobkyně (stěžovatelky) především namítaly, že bezúplatným vypořádáním spoluvlastnických podílů nedošlo k žádnému navýšení jejich majetku, a není proto ani dán důvod k vyměření daně. Pouze si vypořádaly své spoluvlastnické podíly;
Nahrávám...
Nahrávám...